Ludwig a malá mořská víla

 Pamatujete  si ještě na Luie? Nádherného arogantního prince, který byl visual kei ještě před tím, než bylo visual kei vůbec vymyšleno, a štrádoval si to, tak říkajíc, z pohádky do pohádky, přičemž za sebou nechával smrt, krev, zdevastované ženy a občas sluhu Wilhema, když mu zrovna někde upadl?
Při příležitosti Vánoc, krásných svátků jídla, kdy rodina krmí chudé studenty a nic za to nechce, jsem se rozhodla v přestávkách mezi přežíráním se cukrovím, vytvořit nějaký dárek na blogísek. Bohužel, muzikál o mém životě je stále ve stavu stagnace. Ještě jsme se Spielgerbem nevymysleli, co uděláme s tím, že jsou všechny kamery nastaveny na výšku normálního herce, tudíž mi zabírají jen pár odstávajících vlasů na hlavě.
Abych zachovala vánoční atmosféru, chtěla jsem najít něco, kde bude pohádkový příběh, rybina, hezký chlap, kozy- Takže Kaori Yuki byla jasná volba. Navíc, jak řekla Tobinka, už bylo na čase, aby to někdo přeložil. V našich vodách pořád chybí překlady od Popelky dál a- já na to dlabu, protože už u tohohle jsem málem vypustila duši.
Takže vám přináším Malou mořskou vílu, bonusový one-shot z roku 2012, který se vyznačuje relativně milou a nenáročnou zápletkou, absencí krve a mým příšerným překladem, který jsem dokončila ve tři ráno. Vlastně tam krev je. Má krev a slzy a jiné tělní tekutiny.

[pokud nejde link v obrázku klikněte sem]

Snad vám to udělá větší radost, než esemesky o mašličkách, dárečcích, hvězdičkách a chcíplých kaprech. Kdo to proboha vymyslel? Proč na to musím odpovídat? Pokud mě chcete taky nějak odměnit, najděte mi slušné fanfikce na Kvotha, Mairon, nebo Ludwiga. Seknout se nemůžete, všichni vypadají stejně.
Mimochodem, víte, co se v hlubinách pohnulo? Veselý freakout, vám všem!