Dlouho jsem přemýšlela, čím nakopnout novou spolupráci s Crwí a zabralo víc času, než bych chtěla, ale nakonec rozhodnutí padlo na zcela očividnou volbu – Given. Given je fenomén Boys love mangy a anime pro generaci Z a asi není lepší způsob, jak se posunout do nové éry než právě s jejím českým překladem. Vzhledem k tomu, že úkol zněl jasně – udělat článek o prvním dílu, jsem se hluboce nadechla, pak to v sobě nechala kvasit tři měsíce, a nakonec jsem vypustila něco mezi velmi dobře nakvašeným kimči a dýmějovým morem. Tedy ne tak docela recenzi, jako spíš zamyšlení se nad tím, kde Given vlastně v rámci moderního BL stojí. Protože, navzdory všemu, ono si stojí docela dost dobře.
O Given se dá říct hodně superlativů. Už dlouho je anime adaptace z roku 2019 nejlépe hodnoceným BL podle MALu, přičemž veškeré spin-offy a filmy se vždycky dostanou do prvních deseti míst. Podle MangaDexu je zároveň šestou nejčtenější BL mangu a sedmou nejlépe hodnocenou, což znamená, že je v žebříčku hned za Heaven Official's Blessing a před Grandmaster of Demonic Cultivation. I kdybyste o Given nikdy neslyšeli, tak vám musí být jasné, že jen málo věcí je schopné se narvat mezi tyhle dva velikány, které v jakémkoliv hlasování zvýhodňuje milionová čínská fanbase. Je to dílo, kterému se nevyhnete, pokud chcete mluvit o současné japonské BL produkci a jediný důvod, proč jsem se mu tady vyhýbala je.... to že patřím k starým plechovkám z minulého milénia, který potřebují jít až na dno Ao3 i Fikbooku, aby byly ochotné číst něco bez sexu. Což Given je. Pochopitelně vyvstává otázka, jestli je Given fakt tak dobré a hodné svýho hype, protože ve světě BL není moc PG děl, které obstojí i před yaoi veterány, a na to je jednoduchá odpověď:
Jo.
Jo, je.
Ale vezmu to od začátku.
Každá generace BL žánru měla hudební dílo, které
reprezentovalo svou dobu. Důvod, proč holky láká číst o hudebních skupinách, asi nikdo
nikdy neodhalí. Můžeme spekulovat, že jde o přirozené propojení toho, co
teenageři milují – romanci a hudbu, ale empiricky to asi ověřit nepůjde. Faktem je, že nablýskaný a místy šílený svět boy bandů je lákavý, a to ať v reálném životě, nebo ve fikci, a i proto se na žebříčcích
nejúspěšnější mangy a anime vždycky najde něco s hudební tématikou. Veterány pravděpodobně okamžitě napadne Gravitation,
protože to byl trhák roku z přelomu tisíciletí, který spoustě lidem
představil yaoi.
Gravitation to všechny neduhy své doby – debilního protagonistu, příšernou kresbu, špatný humor a do toho Maki Murakami přidala i dódžinši sérii Gravitation Remix, aby se celá hysterie završila péčkem se špatnou anatomií a rejpíčkem. Přes to, že jsem sama pomocí Gravka konvertovala větší než malé množství dívek na fanynky BL a uznávám jeho historický význam, v současné době je manga sotva čitelná a anime nekoukatelné. U nás vyšlo v roce 2009 pod Zoner Pressem jako Gravitation – Přitažlivost a jeho popularita byla taková, že museli dělat dotisky, což byl bezprecedentní úspěch.
Po Gravku přišlo Love Stage!!, o něco hudebně a animačně kvalitnější, ale neméně oblíbené. Sice spadá do generace BL po 2010, což mu zaručuje určité kvality, ale pořád se úplně nedokázalo vymanit z patosu yaoi žánru. Kromě infantilního humoru se příběh skládá z kombinace ověřených klišé včetně crossdressingu, nuceného konfliktu, nějakého toho obtěžování a pokud jste zapšklý daňový poplatník, tak u toho budete jen točit oči v sloup. Ne tolik jako u Gravitation, ale pořád dost. V Česku Love Stage!! oficiálně přeložené nebylo, ale do dneška drží přední příčky nejoblíbenějších BL sérii.
Given je především hudební slice of life a drama o dospívání, a až
pak LGBT manga. Nemá sklony je příliš snižovat k zavedeným klišé BL
žánru, což z ní dělá komiks vhodný pro mnohem širší publikum, než by bylo
„obyčejné“
BL. Svým způsobem tak reprezentuje současnou BL éru, která se
snaží nabízet homosexuální romance v rámci příběhů, které přesahují žánr
romantické komedie – tedy éru,
kterou de facto začalo Yuri on Ice. Huh? Jste překvapení, že se jim fakt
povedlo zapsat do historie? Zároveň jde zcela proti potenciální kontroverzím, protože zobrazuje
homosexuální vztah mezi dvěma dospívajícími citlivě, přístupně a poměrně realisticky, díky
čemuž je oblíbená i u LGBT komunity. Nikoho proto nemůže překvapit, že se Crew rozhodlo zvolit Given jako první delší BL
sérii, kterou budou v tuzemsku vydávat.
Premisa příběhu je zcela jednoduchá: Středoškolský student Uenojama
je kytaristou v místní teenagerské hudební skupině. Jednoho dne potká ve
škole tichého studenta Mafujua, který se chce naučit hrát na kytaru. Uenojama
je zprvu zdráhavý, ale když uslyší, jak Mafuju zpívá, dokonce ho přizve do
jejich skupiny jako vokalistu. Jenže jsou na střední, což je jeden z kruhů
pekla, a Mafuju za sebou táhne víc tajemství a pomluv, než je obvyklé i pro
teenagera. Některé jsou méně znepokojující, některé více a Uenojama je najednou
vtažen do víru krize vlastní identity, když si začíná uvědomovat, že se do
druhého kluka zamiloval. A to je v podstatě všechno, co vám nabídne první svazek. Což možná nezní jako moc, ale má to energii raketového startu.
Nacuki Kizu, která mangu píše i kreslím, je mistryní romantického dramatu se zjevnou zálibou v mužích s dlouhými vlasy. Vzhledem k tomu, že je poměrně mladá, svou kariéru nastartovala celkem nepřekvapivě – kreslením omegaverse dódžinů na Haikyuu!! a Kuroko no Basket pod pseudonymem Gusari. V jejím případě se toto experimentování zjevně vyplatilo, protože si vypěstovala vlastní osobitý styl kresby i vyprávění ještě před tím, než vykopla do světa svou první originální sérii a v Given je proto těžké najít amatérské chyby typické pro začínající mangaky. V podstatě jde od prvního svazku o čistou profesionální práci, která je ve světě BL sice už obvyklejší, než bývala třeba před patnácti lety, ale pořád člověka potěší, když něco tak dobře provedeného čte.
Takže nakonec nezbývá nic než vynést verdikt: Přesto, že výtisk k tomuhle článku dodalo nakladatelství Crew a někdo může namítnout, že proto nejsem objektivní, nezbývá mi nic jiného než tyhle lidi poslat k šípku, protože Given, že objektivně JE mistrovský kousek svého žánru. Je to fakt dobrý. Je to strašně dobrý.
Příště můžeme dát něco, co dobrý není.
