Celá čísla:
Minulost:
20% otaku fandilo yaoi
80% fanoušků preferovalo bišíky
Vyhledávané téma: BDSM, fantasy, slice of life
Současnost:
50% otaku rádo čte gejporno (zahrnuje
i bara)
65% fanoušků tvrdí, že je jim
jedno, jak postavy vypadají
Vyhledávané téma: Horory, psychologické thrillery,
mafie/yakuza
Velice zajímavé závěry, ale vlastně zcela očekávané, pokud vezmete v úvahu, že feminismus a gender studies jsou teď vlastně módní trend, který na západě dost významně ovlivňuje produkci (a tedy i poptávku) po všem. I yaoi komunita se vyvíjí a posouvá a v některých ohledech dokonce i k lepšímu. Navíc od té doby, co Bryan Fuller vyrukoval se svou kanibalistickou romancí(Kde jsou nový Američtí bozi, ty shite?) máme na západě docela zajímavou náladičku. Příkladem budiž to fiasco na konci BBC Sherlocka o kterém jsem vlastně tehdy ani článek nepsala, protože ježíš márja, to byl průser. Fucking F.
Zkráceně řečeno, na západě už člověk nemůže vesele queerbaitit a buďme rádi za ty dary, protože dokonce i Rowlingová musí narvat do filmů nějaký explicitní kontent, aby ji kritici nenapadli za vykořisťování homosexuálů (teď už jen vyřešit, aby nemrchožroutila na všem ostatním.) Ale pochopitelně, tuhle statistiku nemůžeme úplně aplikovat v Asii.
Každý, kdo nežije s neko ušima zaraženýma někde v zadnici ví, že není moc možné vztáhnout jakýkoliv západní sociální průzkum společnost v Japonsku, protože Japonci to prostě mají trochu jinak. Vzhledem k tomu, jak neskutečně nespolehlivé jsou jejich zdroje, pokud neumíte měsíční runy a proto, že je hezké to mít všechna data pěkně v číslech (Nic neřekne "gejporno se kvalitativně zlepšilo" líp než pěkná tabulka podpořená grafem ve kterém se opozice nevyzná.) jsem si nechala udělat pár grafů z MyAnimeList od Matěje. Ty shrnují produkci yaoi anime od osmdesátých let, jejich popularitu a měly by alespoň částečně ilustrovat vývoj yaoi komunity.
V mezích, pochopitelně. MAL je databáze uživatelů, které nikdo nekontroluje, proto nikoho nemůže překvapit, že nejvíc lidí sledujících yaoi jsou dle ní chlapci 10 let.
Bohužel, nedokážu podat podrobnosti tvoření téhle statistiky, zvládám jen jejich interpretaci, která je z velké míry založena na osobním kritickém úsudku. Pokud máte zájem o to, jak ty grafy vznikali, odkazuji na Matěje, který měl mnohem komplexnější přednášku na Natsuconu o statistickém zpracování celého MALu.
Fakta: Yaoi anime je málo
Vás, co patří2te mezi fanoušky jakéhokoliv LGBT+ média nepřekvapí, že se musíte většinu času živit mršinama a něčím, co vypadá jako ten hamburger, které vám dají v Severokorejských airlines. Yaoisky obecně velmi rychle zjistí, jak moc musí být jídlo zkažené, aby se jim udělalo špatně. Faktem je, že v době dělání grafů (rok 2018) bylo na světě 39 yaoi anime, přičemž nejvíc - 7 se vypadlo v roce 007. Konec nastane, až jich bude 42.
Produkce yaoi podle roku
Produkce všech BL podle roku
2. Pokud dáme dohromady produkci jak yaoi, tak shonen ai, dostaneme graf s obrovským skokem v roce 1994. Ti, co byli na mé přednášce už vědí, že je to proto, že se zastřelil Kurt Cobain a další špatné vtipy, ale ve skutečnosti se v roce 1993 skutečně stalo něco, co mohlo poptávku po yaoi signifikantně zvednout a to zavedení internetu do japonských domácností.
Ty první dvě yaoi vydané v roce 1992 nebyly nic jiného, než Ai no Kusabi a Zetsuai a důvod, proč vůbec byly vydané v devadesátkách je pravděpodobně poslední gayboom v Japonsku, který se datuje právě kolem roku 1990.
Potom se na nějakou dobu produkce yaoi uklidnila, až do roku 2005, kdy přišel "fujoshi boom" a s ním mediální reprezentace yaoistek v Japonsku, který jeden akademik popsal jako "ženský protějšek obrazu otaku v Japonsku po té, co byl kanibal Miyazaki Tsutomu chycen a usvědčen z vraždy čtyř holčiček a znásilnění jejich mrtvol." Děkujeme.
Co je ale důležité: na začátku milénia se o yaoi začal zajímat i zahraniční trh. V USA se první yaoi mangy začaly vydávat v překladu do angličtiny v roce 2003 a kolem roku 2008 se rozšířily i do běžných obchodů. Odhaduje se, že od roku 2007 se prodá yaoi mang za 6 milionů dolarů. Při otaku mánii, kolem roku 2006 přišla na scénu ta čísla, která už jsem zmiňovala dřív.
Fakta: Yaoistky jsou věrná kupní síla
Protože je problém najít statistiky pro každý rok, vezmeme v úvahu rok 2010, pro který čísla jsou. Tehdy anime vydělalo 11,6 miliard $ (source: Anime Industry Report) a BL market – 213 milionů $. Z toho se dá vypočítat, že yaoi průmysl dělá necelé 2% na celkových příjmech z anime. To je MÁLO.
Fakta: Fujoshi nejsou ekonomicky signifikantní pro produkci yaoi anime
Jak už bylo řečeno, Junjou Romantica, jakožto nejsledovanější BL, má 147,506 registrovaných shlédnutí a to je na homoanimu neskutečně vysoké číslo. Yuri!!! on Ice má 285,953. A to pravděpodobně i proto, že nejde žánrově o BL (kdyby ji mělo, hodně by to zamíchalo statistikama.) Mimochodem, YoI je jediné anime, které se dostalo v žebříčku nejvíce psaných fanfikcí za rok 2017 na Ao3 do top 10, za celou dobu existence Ao3. Dokonce byli první, čímž porazili jak Supernatural, tak Harryho Pottera a patří jim můj dík.
Tady jsem hotová. Zdrojem budiž Boys Love Manga and Beyond. Je to dobrej sborník a dá se ukradnout.
Ještě vám dlužím toho Lawrence. Čekejte ho někdy- hej, snad před releasem Death Stranding.
Pak možná ještě něco. A nebo možná ne.
Velice zajímavé závěry, ale vlastně zcela očekávané, pokud vezmete v úvahu, že feminismus a gender studies jsou teď vlastně módní trend, který na západě dost významně ovlivňuje produkci (a tedy i poptávku) po všem. I yaoi komunita se vyvíjí a posouvá a v některých ohledech dokonce i k lepšímu. Navíc od té doby, co Bryan Fuller vyrukoval se svou kanibalistickou romancí
Zkráceně řečeno, na západě už člověk nemůže vesele queerbaitit a buďme rádi za ty dary, protože dokonce i Rowlingová musí narvat do filmů nějaký explicitní kontent, aby ji kritici nenapadli za vykořisťování homosexuálů (teď už jen vyřešit, aby nemrchožroutila na všem ostatním.) Ale pochopitelně, tuhle statistiku nemůžeme úplně aplikovat v Asii.
V mezích, pochopitelně. MAL je databáze uživatelů, které nikdo nekontroluje, proto nikoho nemůže překvapit, že nejvíc lidí sledujících yaoi jsou dle ní chlapci 10 let.
Bohužel, nedokážu podat podrobnosti tvoření téhle statistiky, zvládám jen jejich interpretaci, která je z velké míry založena na osobním kritickém úsudku. Pokud máte zájem o to, jak ty grafy vznikali, odkazuji na Matěje, který měl mnohem komplexnější přednášku na Natsuconu o statistickém zpracování celého MALu.
Zároveň, pokud najdete někoho, kdo je kvalifikovaný expert na sociální analýzu yaoi komunity a produkce yaoi v Japonsku a jeho výsledky jsou v rozporu s mými závěry, dejte mi vědět.
Fakta: Yaoi anime je málo
"Na to, jak moc výrazná skupina yaoistky jsou,
jsem byl překvapenej, když jsem zjistil, jak málo toho je."
jsem byl překvapenej, když jsem zjistil, jak málo toho je."
Vás, co patří2te mezi fanoušky jakéhokoliv LGBT+ média nepřekvapí, že se musíte většinu času živit mršinama a něčím, co vypadá jako ten hamburger, které vám dají v Severokorejských airlines. Yaoisky obecně velmi rychle zjistí, jak moc musí být jídlo zkažené, aby se jim udělalo špatně. Faktem je, že v době dělání grafů (rok 2018) bylo na světě 39 yaoi anime, přičemž nejvíc - 7 se vypadlo v roce 007. Konec nastane, až jich bude 42.
Produkce yaoi podle roku
A je tady první zajímavý poznatek. Pokud se podíváte na graf, nabízí se otázka, co mohlo zvednout zájem o yaoi anime tak moc, že se studia rozhodli vyprodukovat vlastně sedminásobné množství gayporna, než předešlý rok? Díky bohu, v roce 2006 vyšlo jen jedno, slovy jedno yaoi anime a definitivně mělo potenciál zaujmout davy: Boku no Pico. (Což odpovídá tomu, že typický divák yaoi anime je chlapec, 10 let)
Pokud nebudeme hledat senzace, v kontextu celkové BL produkce, není těch 7 anime v roce 2007 takový převrat.
Rok 2006 byl první velký skok pro BL market obecně, protože přišel mediální boom yaoi a shonen-ai a na BL se v roce 2006 protočilo v Japonsku 106 millionů dolarů. Bylo by divné, kdyby na to produkce yaoi nezareagovala.
Nemůžu ovšem vyvrátit signifikaci Boku no Pico, protože na MALu má 79,154 diváků, zatím, co další nejsledovanější yaoi anime Koisuru Boukun vidělo pouze 40,654 diváků.
Další mírnější skok v produkci v roce 2010 odpovídá tomu, že v letech 2009 a 2010 celková tržba z BL materiálu dělala už 188 milionů dolarů. (Ačkoliv největší příjmy jsou z prodeje yaoi mang a BL her, nikoliv anime. Zároveň v této statistice nejsou zahrnuté doujinshi, protože jde o neoficiální produkty a je těžké odhadnout, kolik vlastně vydělají. I s doujinshi a merchem na conech se odhaduje, že celkově se v roce 2010 v Japonsku prodalo BL materiálu za 213 milionů dolarů.)
Shonen-Ai je na tom obecně poněkud lépe než yaoi s počtem okolo 80 anime, přičemž první vyšlo už v roce 1981. Ten rozdíl dvaceti let mezi yaoi a Shonen Ai je způsobený jednoduše tím, že adaptovat explicitní sexuální obsah je v Japonsku problém - yaoi mang bylo už od sedmdesátých let nepočítaně.
Na grafu produkce - jak SA, tak BL obecně - jde vidět několik významných skoků, které odpovídají faktům o vývoji yaoistek a otaku komunit obecně.
1. V padesátých letech Japonsko zažilo první gayboom, který shodou okolností časově odpovídal boomu literatury od žen pro ženy. V šedesátých letech pak přišel rozmach shōjo mangy a s tím i BL a v sedmdesátých už bylo dobře zavedeno několik BL magazínů a některé zdrije uvádějí právě 70tá léta jako druhý gayboom v Japonsku.
Konspirátorům se bude určitě líbit, že subkultura shonen ai a yaoi začala přibližně ve stejné době jako na západě slash a existuje spousta více či méně stupidních teorií o tom, proč to tak je. Většina z nich je něco jako "blabla kapitalismus, blabla industrializace, blabla gejporno za svobodnou socialistickou společnost." Ale o tom jindy.
Osmdesátkové adaptace jen odpovídají na tuto poptávku. Je celkem zajímavé sledovat žánrový vývoj v této době, stejně jako zasazení děje etc. O tom taky jindy, jestli vůbec.
Pokud nebudeme hledat senzace, v kontextu celkové BL produkce, není těch 7 anime v roce 2007 takový převrat.
Rok 2006 byl první velký skok pro BL market obecně, protože přišel mediální boom yaoi a shonen-ai a na BL se v roce 2006 protočilo v Japonsku 106 millionů dolarů. Bylo by divné, kdyby na to produkce yaoi nezareagovala.
Nemůžu ovšem vyvrátit signifikaci Boku no Pico, protože na MALu má 79,154 diváků, zatím, co další nejsledovanější yaoi anime Koisuru Boukun vidělo pouze 40,654 diváků.
Další mírnější skok v produkci v roce 2010 odpovídá tomu, že v letech 2009 a 2010 celková tržba z BL materiálu dělala už 188 milionů dolarů. (Ačkoliv největší příjmy jsou z prodeje yaoi mang a BL her, nikoliv anime. Zároveň v této statistice nejsou zahrnuté doujinshi, protože jde o neoficiální produkty a je těžké odhadnout, kolik vlastně vydělají. I s doujinshi a merchem na conech se odhaduje, že celkově se v roce 2010 v Japonsku prodalo BL materiálu za 213 milionů dolarů.)
Produkce SA podle roku
(Klikněte pro zvětšení)
(Klikněte pro zvětšení)
Shonen-Ai je na tom obecně poněkud lépe než yaoi s počtem okolo 80 anime, přičemž první vyšlo už v roce 1981. Ten rozdíl dvaceti let mezi yaoi a Shonen Ai je způsobený jednoduše tím, že adaptovat explicitní sexuální obsah je v Japonsku problém - yaoi mang bylo už od sedmdesátých let nepočítaně.
Na grafu produkce - jak SA, tak BL obecně - jde vidět několik významných skoků, které odpovídají faktům o vývoji yaoistek a otaku komunit obecně.
1. V padesátých letech Japonsko zažilo první gayboom, který shodou okolností časově odpovídal boomu literatury od žen pro ženy. V šedesátých letech pak přišel rozmach shōjo mangy a s tím i BL a v sedmdesátých už bylo dobře zavedeno několik BL magazínů a některé zdrije uvádějí právě 70tá léta jako druhý gayboom v Japonsku.
Konspirátorům se bude určitě líbit, že subkultura shonen ai a yaoi začala přibližně ve stejné době jako na západě slash a existuje spousta více či méně stupidních teorií o tom, proč to tak je. Většina z nich je něco jako "blabla kapitalismus, blabla industrializace, blabla gejporno za svobodnou socialistickou společnost." Ale o tom jindy.
Osmdesátkové adaptace jen odpovídají na tuto poptávku. Je celkem zajímavé sledovat žánrový vývoj v této době, stejně jako zasazení děje etc. O tom taky jindy, jestli vůbec.
2. Pokud dáme dohromady produkci jak yaoi, tak shonen ai, dostaneme graf s obrovským skokem v roce 1994. Ti, co byli na mé přednášce už vědí, že je to proto, že se zastřelil Kurt Cobain a další špatné vtipy, ale ve skutečnosti se v roce 1993 skutečně stalo něco, co mohlo poptávku po yaoi signifikantně zvednout a to zavedení internetu do japonských domácností.
Ty první dvě yaoi vydané v roce 1992 nebyly nic jiného, než Ai no Kusabi a Zetsuai a důvod, proč vůbec byly vydané v devadesátkách je pravděpodobně poslední gayboom v Japonsku, který se datuje právě kolem roku 1990.
Potom se na nějakou dobu produkce yaoi uklidnila, až do roku 2005, kdy přišel "fujoshi boom" a s ním mediální reprezentace yaoistek v Japonsku, který jeden akademik popsal jako "ženský protějšek obrazu otaku v Japonsku po té, co byl kanibal Miyazaki Tsutomu chycen a usvědčen z vraždy čtyř holčiček a znásilnění jejich mrtvol." Děkujeme.
Co je ale důležité: na začátku milénia se o yaoi začal zajímat i zahraniční trh. V USA se první yaoi mangy začaly vydávat v překladu do angličtiny v roce 2003 a kolem roku 2008 se rozšířily i do běžných obchodů. Odhaduje se, že od roku 2007 se prodá yaoi mang za 6 milionů dolarů. Při otaku mánii, kolem roku 2006 přišla na scénu ta čísla, která už jsem zmiňovala dřív.
Fakta: Yaoistky jsou věrná kupní síla
I na západě už si producenti všimli, že mít fanynkovskou základnu vám může pomoci efektivně splatit dluhy, protože zoufalé ženské koupí všechno, ale nebudeme si nic namlouvat - na tomhle principu funguje hudební průmysl už hodně dlouho.
Obecně se předpokládá, že fujoshi jsou jednou z největších kupních sil, kterou anime průmysl má, ale když to dáte dohromady s reálnou produkcí, tak to až tak veselé není a to přesto, že tržba z BL produktů přímo úměrně narůstá s rozšiřováním obliby yaoi.
Statistiky uvádí, že anime samotné má roční obrat kolem 2 miliard dolarů a pak se na něj nabaluje prodej merche, DVD, export a všechno možné. Prodej samotného anime na DVD a Blueray je pro Japonce minimální příjem.Anime obecně je třetí největší průmysl Japonska a tvoří 60% celkové mezinárodní animace. Export sice tvoří největší příjem anime průmyslu, ale jde o všechny ostatní položky dohromady.
Zahraniční trh tomu taky moc nepomáhá. Pro ilustraci v roce 2006 se vydělalo celkem 106 millionů dolarů z BL. Pro rok 2007 čísla z Japonska nejsou, ale ví se, že prodej BL mang v US vydělal 6 milionů dolarů. To je v anime penězích pořád málo.
Navíc Japonci mají celkem obavy z pirátství a bůh ví čeho ještě, takže nasazují různé Konami strategie, jako třeba, když Avex Pictures po releasu Yuri on Ice zakázal export jakéhokoliv svého produktu. To, že je to naprostá chujovina, jim došlo až po roce. Good job.
Možná si říkáte "Hele a nevyřešilo by se to teda větší produkcí yaoi, když to ti lidi očividně chtějí?"
Zní to logicky, ale Japonci to dělají pro lásku k anime ne pro zisk. ale-!
Přestože obliba BL prokazatelně roste, velký problém BL průmyslu je, že- lidi mají tak nějak raději to neoficiální yaoi.
Z doujinshi/fantvorby nejsou oficiální příjmy a shodou okolností jsou právě tyto položky největší tahák yaoi trhu. Na Comiketu 2009 bylo 12,160,000 dōjinshi a prodalo se z nich více než 9,440,000. Tyhle peníze jsou autorům doujinů a originální tvůrce z nich nemá nic. Takže když v roce 2010 BL market odhadem utržil 213 milionů dolarů, reálně z nich bylo dohledatelných jen 190 milionů.
A zatím, co poptávka po doujinech roste z grafů můžeme vyčíst, že sledovanost yaoi jako takového klesá.
Nejoblíbenější ročníky yaoi
Nejoblíbenější ročník yaoi na MALu je pochopitelně rok 2007, protože vyšly tři yaoi anime, z nichž jedno byla sestříhaná PG13 verze Boku no Pico. Pro srovnání, rok před tím vyšlo pouze Boku no Pico, takže si můžete vizuálně odvodit, kolik z toho peaku v roce 2007 je právě... Pico.
Ty další dvě yaoi každopádně také nezahálí, jsou to Winter Cicada a všemi milované Prachy došly.
Po roce 2007 už popularita yaoi anime vlastně jen klesá do bodu mrazu a Shonen Ai to tentokrát moc nezachraňuje. Tyto grafy ovšem neznamenají, že fujoshi vymírají (bohužel, šampaňské schovejte na jindy), pouze poukazují na to, že starší ročníky BL jsou populárnější.
Nejoblíbenější ročníky BL
Nejzjevnější rozdíl mezi těmito dvěma grafy je změna peaku z Roku Pica, na rok 2008. Tehdy totiž vyšlo nejsledovanější shonen ai vůbec - Junjou Romantica, která má na MALu 147,506 diváků. Pro úplnost, Boku no Pico má pouze 79,154. Což dokazuje, že na světě je naděje a zároveň, že je mnohem větší zájem o Shonen Ai, než o yaoi.
Pokud jde o ilustraci popularity yaoi, nejvíce vypovídající je tento graf:
Počet shlédnutí BL anime v roce
Ten strmý začátek koresponduje s nejvíce registracemi na MALu, které byly právě mezi lety 2008 a 2009. To sice koresponduje s jakýmsi otaku boomem na západě, ale dá se předpokládat, že ta data nebudou moc ustálená - uživatelé registrovali to, co viděli už před lety, případně nějaké anime zapomněli atd. Raději se budeme soustředit na ten peak v roce 2016, protože v něm otaku vykazují o něco větší aktivitu, které ovšem neodpovídá statistice o populárních BL.
V roce 2016 sice vyšlo Doukyuusei, které má v současnosti nejlepší hodnocení ze všech BL anime, ale vidělo ho jen 35,862 uživatelů MALu. Nastává tady právě situace, kdy neBL anime signifikantně ovlivňuje BL komunitu a nejde o nic jiného, než Yuri on Ice.
Jak už bylo řečeno, Junjou Romantica, jakožto nejsledovanější BL, má 147,506 registrovaných shlédnutí a to je na homoanimu neskutečně vysoké číslo. Yuri!!! on Ice má 285,953. A to pravděpodobně i proto, že nejde žánrově o BL (kdyby ji mělo, hodně by to zamíchalo statistikama.) Mimochodem, YoI je jediné anime, které se dostalo v žebříčku nejvíce psaných fanfikcí za rok 2017 na Ao3 do top 10, za celou dobu existence Ao3. Dokonce byli první, čímž porazili jak Supernatural, tak Harryho Pottera a patří jim můj dík.
Každopádně to potvrzuje předchozí domněnku a tedy, že je mnohem větší zájem o M/M fantvorbu na anime, než anime samotné. A to jak v Japonsku, tak na západě.
Zároveň je nutné upozornit na to, že yaoi mangy vydělávají mnohem víc než anime a po celé Asii jsou rozšířené takovým způsobem, že třeba v Číně i přes jejich striktní M/M politiku (<kašli kašli> ČÍNA) je dost těžké najít mladou ženu, která by alespoň nějaké BL nečetla. O doujinshi už raději ani mluvit nebudu.
Ještě vám dlužím toho Lawrence. Čekejte ho někdy- hej, snad před releasem Death Stranding.
Pak možná ještě něco. A nebo možná ne.
To vypadá jako něco, co bych si měla ještě pětkrát přečíst, aby mi došlo, co z toho plyne. Rozhodně to jsou zajímavá fakta, protože jsou v těch grafech a tak. No zkrátka neznám nic a nikoho jiného, co by se seriózně tímto tématem zabývalo. Takže dík. :)
OdpovědětVymazat