Rozmohl se takový krátkometrážní yaoi nešvar

Jedna baba povídala, že prej vyšlo nějaký nový yaoi a že je prej dobrý. Celkem to korespondovalo se zvýšením yaoi produkce, které už nějakou chvíli pozoruji, tak jsem v rámci prokrastinace otevřela MAL a ejhle, fakt je tam spousta nových titulů. Měla jsem chvíli euforie, kdy jsem si říkala, že na světě je naděje a skomírající japonský anime průmysl nebude možná převálcován čínskou megaprodukcí. Pak jsem se bohužel koukla blíž a zjistila, že s ekonomickým vzkříšením anime studií to tak žhavé nebude, protože na mě ze všech směrů blikalo “čínská produkce,” “online série” a - k mému zděšení - “Délka 10 dílů po šesti minutách.”

Pochopitelně jsem v té chvíli úplně zavrhla, že jsem se původně chtěla podívat na Sankaku Mado no Sotogawa wa Yoru, protože a hele, Titan’s Bride už je venku! A má šest minut, lol! Tak to chci vidě- Nechtěla jsem.

Nikdo to nechce vidět.

Ježíši.

A proto vznikl tenhle článek.

Kyojinzoku no Hanayome

Kouichi Mizuki je nadějný hráč basketbalu, kterýmu zrovna začalo zkouškový. Přemýšlí o tom, že by si konečně sehnal gf a vypadnul z bytu svýho strejdy, když v tom se najednou objeví v úplně jiném světě a král titánů mu oznámí, že na základě proroctví se Mizuki stane jeho nevěstou. Mizuki na to že ne. Král titánů na to, že jo. Mizuki povídá “Ale já nejsem teplej.” Král titánů mu odpoví “Ale budeš.” Načež s Mizukim jebne o postel a Mizuki dělá “Nee, to se tam nevejde!” a král titánů na to “Ale vejde.” Křup - a je to. A pak spolu žijí šťastně až do smrti. To vše v šesti minutách včetně openingu.

Podobnost s Helmutem opravářem komínů je čistě náhodná.

Na něco takového prostě není moc, co říct. Nový trend dělání krátkometrážních adaptacích v rámci BL produkce je pravděpodobně nejbolestivější důkaz toho, jak moc ochotná jsou studia svoje diváky metaforicky opíchat do prdele za pouhé přání, aby se jejich oblíbená yaoi manga dostala na plátno. Je to celkem jako ta známá situace s opičí prackou, kdy tu adaptaci dostanete odkývanou, ale taky k ní máte nulový budget, tři lidi, dva týdny a očekává se, že s tím vybudujete celý gayporno kravín, kde budete dojit yaoistek jako byste chtěli zachránit ekonomiku KLDR.

Náhodná kolemjdoucí fudžoši, co si to pak pustí, protože Kyojinzoku no Hanayome manga byla celkem zajímavá, bude jenom nevěřícně zírat na obrazovku a smát se absurditě celého toho konceptu šestiminutové série. Obecně to má nádech alegorie, která má běžného diváka naučit, proč je předehra důležitá, nebo tak něco. Pokusit se narvat seznámení, rozvoj vztahu a sex do šesti minut i s titulky je sice úctyhodně odvážné, ale i ten nejliberálnější divák ve výsledku stejně bude myslet na to, že, sakra, i Quincyho sex scéna v Nu:Carnival má minut šestnáct, takže tady se ho někdo snaží ojebat z boku.

Nakyslou třešničkou na tomhle rozmraženém dortu z Alberta je už pak jen furry rejpíček v sedmý epizodě, ke kterému se nikdy nikdo nevrátí a vlastně to nebylo tak hrozný, protože se zrovna oteplilo, takže hlavní hrdina začal hárat, a celá záležitost prostě vyšumí do nicoty stejně jako jeho vzdělání a avizovaná heterosexualita. Ne nadarmo mají tyhle krátkometrážní anime na MALu ještě horší hodnocení než Boku no Pico.

Prostě ne. Nemusíme být tak inkluzivní, abychom i yaoi anime měli integrovaný. I kdyby Titan's Bride mělo papíry na poruchu učení, dám tomu 4/10, ale nebude to za snahu, spíš za sentiment.

Zato Evelogia. Evelogia je kurva banger.

Maou Evelogia ni Mi wo Sasage yo

Jste wage slaves? Děláte pět dní v týdnu od osmi do pěti a pak jste rádi, že si o víkendu vyžehlíte? Jste vysokoškoláci, co se v sedm večer dopotácí na kolej, do půlnoci děláte debilní protokoly na další ráno a máte čas tak akorát na to, abyste si palicí přivodili šestihodinové kóma, kterému říkáte spánek? Jste hráč Genshinu, který mezi grindem stíhá tak akorát obtěžovat skautíky, co se vám pokusili prodat sušenky? Tak je tady anime právě pro vás! Jen šest minut na díl! A v každém se píchá, takže neztrácejte čas blbostma a jděte rovnou na věc! Je to jako celostopážové yaoi, ale komprimované tak, abyste s ním nemuseli ztrácet čas! Skvělé! Úžasné! Geniální!

Náš hrdina Gozu je přesně to, co chcete ve svým yaoi vidět. Konstantně nadržený, sotva atraktivně vypadající idiot s jednou mozkovou buňkou, sklony k násilí a sentimentem pro videohry. Takže jak říkají geronti: Naprostý chad. Tenhle ten zatracený bastard se stihnul v průběhu prvních třech minut prvního dílu zabít, isekainout se do videohry, sbalit shota verzi záporáka, nechat se jím opíchat, a dokonce došlo i na obligátní, falešně zpívaný opening! Myslíte si, že přehráním? Dovolte mi argumentativní memísek:

Tohle eskalovalo jako videoklip Rammsteinů

Nukleární! Zatím, co Číňani ve svým BL ztráceli čas kultivací a ezopíčovinama, Japonci si zjevně leštili meč.

Gozu je to nejhorší z nás. Jeho okamžité reakce na vlastní smrt je zcela nezaujaté “Hah, fér,” zatím, co jeho reakce na atraktivní, overpowered dítě - ano, opakuji dítě, protože přesně tak Evelogiu popíše - je entusiastické “Jakože nebudu lhát, píchal bych.” A následně to udělá, protože tohle je gayporno a ne Twitter. Thirsty fucker. Náhodná kolemjdoucí fudžoši už si začíná zvykat a komentuje dění na monitoru jako “Oh shit this porn is bangin yo!”

A teď bez obalu sarkasmu, který je na téhle stránce hygienickou nutností; krátkometrážní BL série nemusí být úplně špatné.

Původně vznikly jako bonusy k slavným sériím a podpora online web sérií a krátkých komixů od nezávislých (s rezervou) autorů, kteří by se jinak nikdy zanimování svých děl nedočkali. To je určitě záslužná činnost. Bystřejším z vás už to možná připomíná jisté samizdatové praktiky, takže vás nebudu napínat; Ano, ze začátku šlo o jeden z nejpopulárnějších způsobů produkce BL v Číně. Například taková série Xiao Lu He Xiao Lan (Beryl and Sapphire, 2018) začala jako krátkometrážní projekt jediné autorky, a nakonec se těšila takové popularitě, že to dotáhla na neuvěřitelných 72 epizod po osmi minutách.

Japonci tady tak trochu naskočili na již rozjetý vagón a někdy jim to vyšlo lépe, někdy skončili rozmazlí na kolejích. Vlastně většinou. Pokud si chcete udělat radost ekologům zmenšením populace a vystřelit si mozek z hlavy, argumentativní gif je z Marudase Kintarou (2020).

Zajímavé je, že se produkce japonských krátkometrážních BL zjevně zvyšuje. Pravděpodobně jde o důsledek animátorské krize, která v Japonsku probíhá a touze získat za malé divadlo s ještě menším kašpárkem, co nejvíc peněz, ale na druhou stranu to objektivně zvedlo produkci yaoi anime. Podle MALu jen loni (2021) vyšlo v Japonsku 8 BL anime, což když srovnáme s tím, že ro roku 2010 jsme jich měli nějakých 70 (roky 1981–2010). Z těchto osmi titulů je celá polovina krátkometrážní série a v předchozích pár letech to vypadalo podobně, přičemž se do toho ještě motala produkce Číny a Koreji.

V roce 2021 vyšlo 8 BL anime a z toho 50 % bylo krátkometrážních. V roce 2020 to bylo 11 BL a z nich pouze 36 % krátkometrážních. 2019 vyšlo jen 5 BL, ale za to byly až na jedno krátkometrážní úplně všechny, tj. 80 %. V roce 2018 ovšem MAL uvádí 13 (slovy 13!) BL anime, z nichž 46 % bylo krátkometrážních. 69 % celkového počtu BL v tom roce však vyprodukovala Čína. Což je jednak nice, druhak je to spousta čísel, co vám nic neřekne, takže je čas tuhle část článku prostě přeskočit, nebo, pokud se chcete ve volném čase věnovat statistice, se podívat na tabulku, kterou si tady odkládám, jenom proto, že si myslím, že se mi bude jednou hodit.

Tyhle data jsem vytáhla z MALu, takže mají několik nevýhod. Zaprvé jsem si celkem jistá, že tam chybí čínská a korejská BL za poslední roky. Zadruhé jsem nešla dál než do roku 2018 a přitom uznávám, že některá krátkometrážní BL anime se objevila už v roce 2016 - nejvýznamnější asi Gakuen Handsome Special, ale na to člověk musí být specificky naladěný (brát drogy) a to já zrovna nejsem (dealer se mi přes koronu odstěhoval do Prahy), takže GHS mi může. Zatřetí MAL má poměrně specifický způsob tagování, který se ovšem výrazně změnil poté, co začali důsledně projíždět tagy v Boys Love kategorii, protože v temných časech se tam objevovaly i anime, co měly s BL pramálo společného. Díky novému systému teď třeba Mo Dao Zu Shi v seznamu nenajdete. Ale taky není tam Redo of Healer, takže to není tak špatný.

Ty hlavní závěry z toho ale vycucat můžeme. V současné době tvoří krátkometrážní BL prakticky polovinu veškeré BL produkce. V mnoha případech už ani nejde o bonusy k sériím s dlouhou stopáží, ale o originální díla produkovaná tímhle… poměrně odbytým způsobem. Otázka je, jestli je to fakt jenom důsledek toho, že je BL anime víc, protože jsou pořád vydávány i normální série, a dokonce je jich víc než před deseti lety, nebo jestli je to znak toho, že fudžoši anime průmysl už definitivně zabil a teď je jich hroby jen kobercově bombarduje hovny společně se cvičenou armádou holubů.

Faktem však zůstává, že některé krátkometrážní BL, byť se to zdá nepravděpodobné, skutečně stojí za to. Ano, Titan's Bride je příšerná. Práce s časovým prostorem je mírně řečeno nešťastná, zápletka kvůli tomu vypadá debilně a opravdu se z té mangy dalo vytřískat mnohem více, což jenom umocňuje celkovou tragédii toho hovna. Přinejlepším se člověk zasměje, což je celkem málo.

Naproti tomu Maou Evelogia ni Mi wo Sasage yo už trochu ví, co dělá. Byť to do dokonalosti má asi tak daleko jako rýže v KFC do asijské kuchyně. Animace nestojí za nic, díky rychlosti postupu v příběhu se postavy chovají jak na kokainu, dialogy jsou příšerné a celková zápletka je sotva ok. Přesto je poměrně charismatická záležitost se silným humorem, který přebije i velmi zjevný fakt, že producenti před tím nikdy nedělali nic jiného než hentai. Vlastně se dá říct, že je to tak špatné, až je to dobré. Možná jsem ovlivněná tím, že Evelogia je *kašli kašli* de facto shota. Sorry jako, ale všichni máme rádi světlovlasý twinky v sukních. Když to zastavilo Kennyho Ackermana, zastaví to lavinu, tak jak se mám bránit já, Ježiši. Dejte staré ženské pokoj.

Neironicky doufám, že bude druhá série, protože Gozu je přes svůj naprostý kreténismus celkem relatable a Evelogia si zaslouží dokončit svou cestu do zatracení. U Titan's Bride tuhle potřebu fakt nemám.

A teď k snímku, které celé tohle šílenství po low budget krátkometrážkách odstartoval, protože ohohoho, je to něco.

Hyperventilation

Dva bývalí spolužáci se po letech setkávají na srazu absolventů. Jeden je chronicky nemocný. Druhý býval třídní president. Jejich společná minulost je dožene.

To nejlepší jsem si nechala nakonec schválně, protože Hyperventilation je hodně jiné, než předchozí dvě anime. Vlastně by si zasloužilo vlastní článek, ale psát celý článek o něčem, co má dvacet minut zní až moc jako školní esej.

Hyperventilation je typický a nejlepší příklad té druhé strany krátkometrážních BL. Je důkazem, že na velikosti nezáleží, a i šest epizod po třech minutách může stvořit naprosto kultovní příběh. Zároveň vzniklo zcela nezávisle na velkých producentech. Není to nic většího, než zanimovaný korejský webtoon. A je to naprosto geniální.

Hyperventilation je jedno z těch anime, co vám bez jakéhokoliv zjevného důvodu zcela změní vnímání určitého typu příběhu a budete se k němu v myšlenkách opakovaně vracet, prostě proto, že to bylo tak hezké. Je to vrchol animovaného minimalismu – a to tak ladně podaného, že divákovi ani nedojde, že se šetřilo se všude, kde vás napadne. Kresba je krásná. Hudba naprosto geniální. Voice acting je taky perfektní. Pokud se nad tím nezamyslíte, nedojde vám, že je to dělané na koleně bez podpory a že všechny ty opakující se scény, statické postavy, recyklace záběrů, přechody do jednobarevných ploch, nebo fakt, že protagonista řekne tak pět slov, jsou důsledkem absence financí. Protože je to vlastně irelevantní.

V průběhu šesti dílů, z nichž každý má tři minuty je odvyprávěn příběh o lásce tak bravurně, že když konečně dojde na sex scénu, tak vůbec nevyzní uspěchaně nebo nemístně. Pocitově to anime nemá dvacet minut, ale minimálně hodinu a jeho efekt trvá ještě déle.

Předchozí krátkometrážní BL jsou při nejlepším komedie. Hyperventilation je plnohodnotné a komplexní romantické drama, které se nějakým zázrakem vleze do krabičky od zápalek. Jako v originálním webtoonu, i v minisérii z každého framu doslova vyzařuje láska a garantuji vám, že se k němu budete vracet. Protože občas je jednoduché gesto přesně to, co potřebujete.