Take me home, country road

 Hned měsíc po úspěchu NU: Carnival, kdy jsem předpokládala, že se BL hry nějakou dobu nebudou dále evolučně posouvat, přichází nový, naprostý převrat BL gamingu, kdy se Japonci snaží dohnat to, co zameškali. A naprosto revolučním způsobem. Budoucnost je teď a nikdy nebyla krásnější. 

Už když Animation Do. (studio zodpovědné za Free!) podepsalo smlouvu s Nianticem, bylo jasné, že se děje něco významného. A když pak Niantic zrušil podporu svého Harry Potter potratu, aby pro svou novou mobilní hru uvolnil servery, bylo to jasné znamení k předobjednávce. Ale nikdo nečekal, že bude Ring Fick tak bezkonkurenční.

Ring Fick není úplně klasická BL hra. Vlastně není ani moc podobná hrám v rozšířené realitě, kterou se Niantic pyšní. Je spíš sérií audio dramas a challengí, které musíte překonat, abyste vůbec unlockli kýžené bišíky, ale jakmile jednou začnete, nedokážete přestat. Ring Fick je úplně první BL exergame v historii a kdybyste mi ještě před rokem řekli, že mě něco nadchne pro cvičení, tak si budu myslet, že jste blázni, ale sakra, jo.

Princip je úplně jednoduchý; Místo toho, aby vás hra nechala píchat anime borce za nějaký fking RPG souboje a energii, kterou nabíjíte časem stráveným online, vám Ring Fick umožňuje akumulovat Sweat points podle toho, kolik jste toho podle GPS trackingu uběhli, nebo ujeli na kole. Za Sweat points si pak otevíráte další hratelné bišíky, jejichž voice banka vás při běhání podporuje a pokud máte naběhaných dost kilometrů na konkrétním bišíkovi tak se vám otevře i nhhhhHHHHHHHHHHHHH! A to už je důvod se dobrovolně zpotit až na prdeli. 

Takhle první BL exergame vznikla v rámci japonského plánu na develerybizaci yaoi komunity, a i pro nás ostatní nemohla přijít v lepší chvíli, protože Animefest se kvapně blíží a všichni po koroně musíme hubnout nejen do plavek. Navíc výchozí postavu dabuje Yū Hayashi a i když nemá nic moc design, tak jeho hlas, který vás mile podporuje při zdolávání vaší vytyčené trasy, je jako balzám na duši. Nebo v tomhle případě na kolena. 

Jenom fakt doporučuju ze začátku nenastavovat větší obtížnost než na Ganjou (ten blond řízek), protože já jsem samozřejmě hned klikla na A+ challenge za Toujira, protože jsem chtěla vědět, jestli ho tam fakt opíchají, i když je dost očividně shota (konec konců "a nevadí, že je mi 12?" je inherentně ageistický argument a tedy argumentační faul a neměl by být relevantní. Klidně se mnou může běžet i desítku, haha), a tldr. Darwinovu cenu za nejlepší asistovanou sebevraždu roku už asi máme jasnou.

Když jsem svůj infarkt úspěšně rozdýchala, došlo mi, že vtip designu hry leží očividně v tom, že devs správě odhadli, že ty buff borce nikdo nebude chtít vidět s holým zadkem, a proto je máte unlocked za menší kilometry, a všechny ty hezký femboy twinky až za nějaký naprosto šílený vzdálenosti. Navíc se vsadím, že až doběhnu dost sweat points na ty femme shotas, tak budu mít tak zvýšenej testosteron, že budu chtít ty buff borce, což naprosto přesně odpovídá tomu, co se po cílové skupině hráček chce. Takže nezbývá než objebat systém. Něco jako, když vás odsoudí do tábora k nuceným pracím a vy tam pak děláte dobrovolně. 

Ono je stejně víc motivující běhat, když vám do uší řve borec, co zní jako byste si ho fakt nabrali někde v gymu. Místo sraček "You are doing great, darling! We will be there soon! Keep it up!" vám do sluchátek řve Ganjou "You call this running, you bitch?! Can't you even move that fat ass?! Spead up, dumb whore! Spead up!" což je přesně ta motivace, co člověk mé nekonfekční velikosti při běhání potřebuje. Taky mi to připomíná mýho ex, což mi zvedá adrenalin. 

Napsala bych víc, ale dneska začal 100 km milestone event, mám jen 70 a ten grupáč na konci prostě musím vidět jako první. Takže si slurpněte protein a keratin a taky vyrazte na gayporno maraton, který se nyní stává až moc doslovným. Pokud si pořád nejste jistí, poslechněte si leak nahrávky příštího eventu, kde bude k vyběhání zatím nepojmenovaná postava Takahira Sakuraje a jen podle zvuku, to bude kunda.

Sportu zdar!

Apríl!