Luo Xiao Hei Zhan Ji

Legenda o Luo Siao-Chej (罗小黑战记, Luo Xiao Hei zhan ji) je kultovní čínská minisérie z roku 2011 inspirovaná poetickou tvorbou Hajao Mijazakiho a jemnou animací Studia Ghibli. Krátké pětiminutové flashové epizody byly vytvořeny podle koncepce iyashikei anime, tedy žánru jeho primární účelem je diváka uzdravit, uklidnit a naplnit vnitřní pohodou. Legenda o Luo Siao-Chej těží ze starověkých tradic čínské duchovní kultury a může být s přehledem považována za jeden z vrcholů pokusu převést relaxaci zenové meditace do animace.
Hlavním hrdinou je kočička, která spolu se svou nezletilou majitelkou zkoumá svět za jejich malou vesnicí a objevuje krásy přírody spirituality. Kromě malebných scenérií hlavní hrdinové nacházejí v hlubokých nedotčených lesích čínského venkova i tisíce let staré humanoidní nadpřirozené bytosti, kteří jsou ochotni obohatit už tak lyrickou výpravu seriálu buddhistickou polemikou dobrem a zlem, smyslem života a důležitostí mentální rovnováhy v neklidném moderním světě.

Upozornění: Tento článek používá českou transkripci čínštiny.
Po dlouhém zvažování a konzultaci s lidmi z asijských studií jsem se přiklonila k používání české transkripce, ačkoliv sama preferuji pinjin. Vycházím z toho, že většina čtenářů tohoto článku jsou Češi bez jakéhokoliv základu standardní čínštiny a pinjinu. Český přepis vám poradí, jak se čínská jména reálně čtou. Jména jsou psána stylem česká transkripce (pinyin/eng )  např. Ťin Kuang-Jao (Jin GuangYao). Protože nejsem vystudovaný sinolog, většina překladů pochází z automatické transkripce. 

The Legend of Hei (2019) je filmovej prequel z loňska, kde se ta kočka omylem přidá k environmentálním furry teroristům, kteří ji chtějí rituálně obětovat a tím uprostřed čínskýho velkoměsta otevřít černou díru. Geniální. Přesně takhle si představuju Erasmus v Irsku, nebo tak něco.

Pokud jste už v karanténě bingnuli všechny Mijazakiho filmy a v tomhle bodě už zbývá jen Naušika (a do té se vám nechce, protože pokud pustíte Naušiku, tak se po dvaceti minutách nebudete dívat vy na ni, ale ona na vás a poslední, co chcete, je přemýšlet nad hloubkami ekofeminismu,) soudruzi z Číny přišli s řešením.
Co takhle film, kterej má stejnou energii jako Studio Ghibli, ale jeho poselstvím je pravej opak? Co takhle film, ve kterém jsou všichni environmentalisté a technofobové inherentně špatní? A co takhle k tomu použít postavičku z oblíbené webové série, která s tím prvoplánově neměla nic společného?

Původní seriál o Siao-Chej (XiaoHei) je skutečně poměrně relaxační a estetickou záležitostí. První a zatím jediná série o šotkovi zaseklém v kočičím těle a jeho majitelce začala jako nezávislý projekt tehdy dvacetiletého producenta MTJJ a jeho týmu. I přes to, že šlo o hodně nízko-rozpočtovou a navíc čistě online záležitost, seriál si velmi rychle získal v celosvětovou oblibu a v současnosti jde o jeden z nejznámějších čínských animáků vůbec.
Série má celkem dvacet sedm pětiminutových epizod, které jsou nádhernou ukázkou toho, že i ve světě moderní animace, má flashová nízkonákladovka své krásy.
Série sází na poutavý minimalismus. Jednoduché prostředí, ale plynulé pohyby a rychlé změny kamery utváří podívanou, která není pro oči diváka náročná, ale není na ní nic levného, amatérského, nebo neuměleckého.

Seriál je ve své podstatě odlehčená, epizodická parodie, která otevřeně přiznává inspiraci Mijazakiho filmy a nejrůznějšími shonen anime, ale i přesto žádném případě nejde jen o další čínský bootleg. Spíš jde o příjemně nenáročnou podívanou, která zručně spojuje současnou čínskou popkulturu s tradicí a poukazuje na to, že když se tyto diametrálně odlišné strany dostanou do kontaktu, mohou dojít ke kompromisu.
Na jedné stranu máte hlavní protagonistku a její nejbližší rodinu, veskrze moderní osobnosti, vtipně redukované téměř až do stereotypu přiblblých lidí z velkoměsta, kteří očividně nikdy neviděli kočku, takže si neuvědomují, že má Siao-Chej zcela zjevně nadpřirozené schopnosti.
Na druhé straně máte stovky, ne-li tisíce let staré víly, které žijí primárně někde hluboko v lesích, ale zároveň jsou tak adaptabilní a domestikované, že používají smartphony a chodí na animecony balit cosplayerky.

Tohle nekonfliktní smíření dvou světů je pravděpodobně to, co odlišuje Luo Xiao Hei zhan ji od ostatních animáků a pokud hodně chcete, můžete ho považovat za svědectví o čínské moderní mentalitě. Přesto, že Siao-Chej je schopen i hodně cool akčních scén, opakujícím se tématem seriálu není boj, ale akceptace a pochopení. Seriál několikrát explicitně zaujme centristické morální stanovisko a otevřeně opakuje, že není možné přesně determinovat rozdíl mezi dobrem a zlem, nebo mezi technologií a tradicí. Na stejné vlně se nesou i "záporáci" série, které vlastně vůbec nejsou záporní a naprosto antiklimatické rozuzlení příběhu, které spoilerovat nebudu.
Jednoduše řečeno těch dvacet šest minidílů, které seriál má, jsou skutečně zenovým simulátorem moderního budhismu, jehož poselstvím je, že moderní myšlení, ateismus, technologie, nikomu nezabraňují snít.

A pak je tady ten prequel lmao.

První věc, kterou musíte o loňském filmu o Siao-Chej vědět je, že po animační stránce je dokonalý. Jde o jednu z vizuálně nejlepších věcí, kterou můžete v současnosti vidět. Dechberoucí vizuál přírody v okamžiku střídaný neskutečně detailním vyobrazení čínského velkoměsta, plynulé pohyby postav a dynamičnost akčních scén vedla k tomu, že se o Legendě o Luo Siao-Chej mluví jako o jednom "z nejlepších Ghibli filmů bez Ghibli" v posledních letech.

Druhá věc, kterou musíte vědět je, že je tenhle projekt všechno, jen ne nezávislý. Ale to asi dojde každému divákovi, který měl zkušenost s původním seriálem, protože pochybuju, že by byl kdokoliv schopen takové úrovně kognitivní disonance, že by razantní změny v celém konceptu příběhu Siao-Chej nevnímal.

Přesto, že MTJJ a jeho tým pořád stáli za produkcí filmu, zjevně se jim nepodařilo prorvat přes cenzurní úřad scénář zachovávající polemičnost flashové série, nebo nechtěli riskovat a výsledek je- naprosto hysterický. Úžasný. Geniální. Něco jako když Mao Ce-Tung zahájil operace Ocelová pec do každé rodiny. Něco jako, když vláda řekla, že si všichni povinně musí ušít roušku a zapomněla, že nejsou otevřený obchody s látkama. Jinej naprosto dystopickej bulshit, kterej vás donutí rvát si vlasy a u toho řvát smíchy.

Malý Siao-Chej se po ztrátě svého leda toulá po temných ulicích velkoměsta, přesně jako Krteček v tom díle o kapitalistické technototalitě, průmyslu a pomíjivosti naděje v robotickou inteligenci, která je tak apatická, že nikomu nepomůže. Na rozdíl od Krtečka je Siao-Chej z ulic dokud ho nezachráněn jinou nadpřirozenou entitou. Charismatický a nechvalně známým Feng-Sim (FengXi) a jeho bandou směšně sexy elfích teroristů, kteří sice nenávidí lidi, ale z nějakého důvodu z pravidla neukazují svou zvířecí formu. (To se sice hodí, pokud jste zrovna dokoukali Beastars a potřebujete se na furry škále přesunout zpátky do sociálně akceptovatelných rovin, ale člověka to přivádí k otázce, jak přesně funguje jejich doktrína.)

Feng-Si taky viděl Krtečka, ale rozhodl se, že sabotáže fabrik a házení molotovem po továrnících nestačí. Jediným způsobem, jak zachránit životní prostředí, je plošná genocida Číňanů. Jednoduše s partyzánštinou je konec. Je na čase rozpoutat totální válku. A pak mu přijde pod ruc- packy (?) maličký Siao-Chej s potenciálem vymazat ze světa území s hustotou zalidnění Československa. Jen tohle je pohádka a Feng-Si by nikdy nezabil malé dítě- Díky bohu Siao-Chej je asi dvanáct, tak je to pohoda.
Naneštěstí pro stromy, než Feng-Si dokáže dokončit svůj grooming opuštěného a důvěřivého dítěte, Siao-Chej je unesen Wu Sienem (Wu Xian), člověkem s nadpřirozenými schopnostmi tak silnými, že už po staletí nahání strach všem elfům. Začíná spor o zázračné dítě na jehož jedné straně stojí lidské monstrum a na druhé Scoia'Tael (Tohle je keltská irština a na rozdíl od čínštiny nedává její výslovnost smysl. Prostě udělejte zvuk a doufejte, že se trefíte.)

Už jsem několikrát mluvila o tom, jak moc čínská ofiko produkce nemá úplně ráda morální nejednoznačnost a otevřené konce a Legenda o Luo Siao-Chej je perfektní příklad toho, jak moc tenhle přístup může změnit poselství média. Bohužel se nikdy nedozvíme, jak moc odlišně měl film vypadat před tím, než se do něj pustil úřad pro cenzuru. Jsem celkem ochotná věřit, že loňská adaptace nebude až tak daleko od uměleckého záměru, vzhledem k tomu, co se děje v komixovém spinoffu Wu Siena. Na druhou stranu ten film je v otázce dichotomie dobra a zla v podstatě v přímém rozporu s trailerem.

Tuhle změnu mohla způsobit spoustu důvodů na škále od A - vymývání mozků protože komunismus - do B - potřeba předkládat mase diváků jednoduše pochopitelný text protože konzumerismus. Velkofilm, kde budete mít jednoznačné odpovědi a cool akční scény s výbuchy se mnohem líp prodá, než příběh, kde si protagonista a antagonista svoje spory jednoduše vyříkají, nedej bože dojdu k závěru, že obě strany mají pointu. Ironií situace to u Luo Siao-Chej vytvořilo naprosto geniální anti-enviromentalistický film, který divákovi předkládá stručná fakta.
1. Feng-Si je terorista.
2. Feng-Si je zlý člověk.
3. Všichni enviromentalisti jsou reakcionáři.
4. Progres je přirozený a můžete si zvolit jen adaptaci, nebo izolaci.

5. Jediný, koho můžeme vinit z efektu motýlích křídel, je ten netopýr, co tenhle bordel začal.

Pouštět dětem tenhle film dětem v kombinaci se skutečnou Ghibli tvorbou, je pravděpodobně nejlepší způsob, jak jim vysvětlit terminus technicus "různí autoři mají různé názory, áno."  Ve své podstatě si Siao-Chej zachovává původní myšlenku, protože se dá interpretovat jako protiklad současného trendu cpát úplně všude morální ambivalenci a ekologismus, takže vlastně... dosahuje rovnováhy... Což ovšem nic nemění na tom, že si po shlédnutí budete zase a opět pokládat otázku, jestli je Čína vlastně vůbec skutečná a nejde jenom o skupinovou halucinaci z chemtrails.
V každém případě je to film, který se vyplatí vidět a to nejen kvůli animaci a kvůli tomu, že Wu Sien je hot. Po dekádách sledování koncentrovanýho brainwashe o tom, jak bychom se měli všichni vrátit na stromy, je vidět něco z druhé strany minimálně osvěžující.

Možná se brzo objevím s dalším čínským gaypornem. Chápete. Kdybyste třeba ještě neměli Číny plný zuby.