Deadpool 2

Novej Deadpool je Marvelácká alternativa seinen mangy, která má hardcore yaoi spin-off doujin, vydaný pod pseudonymem, a všichni vědí, že to dělal autor, ale nikdo to nahlas neřekne. Jedinej důvod proč v potitulkové scéně není velkej gangbang Wadea s Vanessou, Cablem a Colossusem, je, že nesehnali tak velkej gauč. Ale do příště ho prej seženou, proto se třetí díl nebude jmenovat DP, ale TP. Budoucnost Marvelu není queer. Současnost Marvelu je queer a budoucnost jede na ředidle z Pepka.

Infinity War

Avengers začnou tak dramaticky, že připomínají pozdní tvorbu Josse Whedona (odpad), pokračují jako kampaň Warcraftu a končí takovou řezbou, že vlastně zapomenete, jak hrozně špatně podaný byl ten začátek a že celý film vypadá, jako by si chtěl utřít zadek Taikovým odkazem (Ragnarok byl prostě příliš dobrý) a vaše duše bude v takových bolestech, že už se jen budete chtít vaporizovat do ovzduší, rozprášit se po univerzu a nenechat za sebou nic než dekl s nápisem rip in fucking pieces.
Nejlepší Marvelovka? Asi ne, ale poprvé MCU dotahuje filmový zážitek na úroveň komiksového. Vykašlala bych se na to, ale lidi tuhle díru prej pořád čtou.

Obsahuje spoilery a bolest.

Ready Player One

Nagat, kde je ten report na Black Panthera? Nebo Stranger Things? Nebo toho Lawrence z Arábie, sakra?? Nagat, kde je AF přednáŠKA? NAGAT???? PROČ ze všech věcí Ready Player One???? Proč???!!
Protože anime mi konzoli, která rozjede Death Stranding nezaplatí a víte, kdo s nima chrápe????Developeři, Pepane, jenom developeři!!

The Shape of Water

Guillermo del Toro je muž, který zasvětil svůj život velmi osobitému boji s patriarchií, propagaci romance a liberálního pohádkového narativu. Film o ženě, která se zamiluje do nestvůry byl dalším logickým krokem v jeho filmografii. Jen všechny překvapilo, že to nebyl Hellboy, Silent Hill nebo další Pacific Rim. Vstup do roku 2018 se nese v duchu žen, které se nebojí jít za svým cílem a nikdo je za to nesoudí. A to je dobře.

Hellblade: Senua's Sacrifice

Hellblade je jedna z těch her o kterých veřejnost podvědomě ví, ale nikdo to nikdy nehrál. Je to škoda, protože v roce 2017 už bychom měli být smíření s tím, že videohry jsou plnohodnotné narativní médium, přesto nás EA a Bethesda celý rok přesvědčovali, že hrajeme hry čistě proto, abychom hráli hry. Hellblade je hra, která už teď pracuje s herním narativem tak, jak bych to v nejoptimističtějším rozpoložení čekala od Kojimy za pět let, a jejím hlavním poselstvím je zašeptat hráči do ucha "Hej, kámo, víš, že hraješ sračky?" Tohle není hra. Tohle je interaktivní příběh plně využívající možnost jeho hratelnosti, vizuálu a identifikace hráče s postavou, k přenosu myšlenky, která je závažnější, než většina zápletek, na které jsme zvyklí z mainsteamových médií.