Galavant

             Svět za mnou přišel, pětkrát se mi úlisně poklonil, a že prý se mám podívat na Galavanta, protože mě všichni chtějí vidět fapovat nad hlavním hrdinou. Tak proč ne, že ano, určitě to nebude horší, než má první Dragon Age walkthrough-

- jo, až na to, že mě všechno to zpívání dost cokblockovalo na to, abych si zachovala čistou hlavu. Takže jediné, co mě v průběhu sledování rozptylovalo byla myšlenka: "Proč to proboha má víc dílů než pilot"

***

             Vzpomínáte, jak jsem kdysi udělala vtip o tom, že nemám dát, co do přednášky, takže bude tak špatná, že z ní raději udělám muzikál, abych to částečně zakryla? Není nad to, když můžete vytáhnout renonovovat starou poznámku. Vintage!
Média poslední dobou razí názor, že muzikály jsou jako čokoláda a tedy nemusí mít smysl a dejme tomu, pokud máte dobré písničky, tak tím chatrnost příběhu a dialogů alespoň na pár týdnů zakryjete, viz Frozen, ale Galavant nemá ani to.

             Hlavní zápletka je neskutečné klišé o tom, jak království princezny Isabelly bylo podrobeno zlým králem Richardem a ona ho chce zachránit s pomocí chrabrého rytíře Galavanta, kterému Richard unesl jedinou lásku, krásnou Madalenu, která se pod vlivem bohatství a moci proměnila v neskutečnou mrchu. Protože to ženské dělají, když jim dáte moc. Jsou z nich mrchy. Tenhle archetyp můžete opakovat do nekonečna a pořád to bude cool. A když ho použijete do 24 hodin a k jednomu klišé dostanete druhé zdarma. Takže princezna Isabella tajně kolaboruje s králem Richardem, protože když přivede Galavada na smrt, tak její rodiče nebudou popraveni. To zase dělají zoufalé ženské, zradí hlavního hrdinu. A když budete mezi prvními deseti, dostanete grátis spoustu fekálního humoru. Takže abych citovala Hamleta, akt třetí, scénu třetí, 92, slovy devadesátou druhou větu: "Ne."

             Možná by to fungovalo, kdybych neměla na člověka, co je schopný dělat 9 hodin mokré zvuky do hovoru na Skypu, mám neobvykle náročný smysl pro humor. Ale postavit celé "musical comedy" na špatných vtipech o sexu a sprostých slovech je dost nízké i na Američany.  Možná by to nebylo tak do očí bijící, kdyby se alespoň bylo na co dívat, ale  Galavant není můj typ, ačkoliv je to fufatý idiot. Panenko Marja milosti plná tys mezi ženami, díky.
 
             Chtěla jsem svou nechuť původně shodit na fakt, že nemám ráda muzikály, ale pak mi naskočil v playlistu Hellfire a došlo mi, že i muzikály mohou mít děj a kvalitní písničky, jen poslední, který jsem viděla, byl asi Prince of Egypt a to je co? 1998? Ještě jsem neměla tu čest sehnat The Book of Mormon, ale myslím, že to taky na příběh hrát nebude.
Celkově ten seriál vypadá tak, že bych se nedivila, kdyby byl z české produkce, tedy až na nějaké detaily jako třeba "Hej, vzpomínáš, jak Lotrando šel zachránit arabskou princeznu a ona byla bílá?" A tak. Tohle s vámi udělá moc hodin gender studies.

Na druhou stranu spousta lidí to hodnotí pozitivně a z nějakého důvodu jsem se na to nemohla přestat dívat. Asi nějaká vyšší forma masochismu, podprahové signály, nebo člověk musí občas vypnout i úsporný režim. Každopádně bude další sezona? Nepochybně bude.
Ale co In the Flesh?