Nikdy jsem nečekala, že se znova setkám se Zaklínačem. Tedy s knižní verzí. Od té doby, co mě ještě na základní škole rozbila Paní Jezera, jsem považovala tenhle případ za uzavřený a pokud neslavně, no, uvědomme si, jak to vypadalo například při honu na čarodějnice, a odvoďme si jak moc hloupé je, podcenit dav vesnických balíků s vidlema.
Už delší dobu jsem si chtěla přečíst znova celou ságu, ale vždycky mi to do toho něco vlezlo. Poslední dobou mi trvá neuvěřitelně dlouho domu něco přečíst a není to jen těma 250 hodinama DA:I, co jsem nahrála. Po Zmiji, kašli kašli, která mi moc nesedla, jsem se docela bála, s čím to Sapkowski vytasil a jestli je moudré nejen bít, ale prodávat maso z léta mrtvého Ger- koně. Obavy nebyly na místě. Ta kniha je poklad. A musím si definitivně znova přečíst všechny knihy. Protože buď mě paměť klame a o tom pochybuji, nebo je tenhle prequel definitivně nejteplejší Zaklínač a to beru v úvahu i tu knihu o Ciri a jejích soft lesbických dobrodružstvích.
Geralt má zase a opět potíže se zákonem, což není nic zvláštního, takové věci se stávají pořád, ale než se z nich dostane Kvothe style (V Geraltově případě obhajoba nebyla pronesena ve verších, protože vypuštění Marigolda by se posuzovalo jako vyhrožování soudu, ovšem obsah jednání byl podobný. "Obžalovaný, víte pro co jste souzen?" "Jsem neprávem obviněn a souzen výhradně pro svůj etnický původ. Obvinění zavinili předsudky a to mnohdy rasového původu." "Ne, zabil jste tak sedm lidí." "... To je předsudek." ) někdo mu čorkne meče. Do krádeže jsou zřejmě zapojeni pašeráci, Kapitula, démoni, Ilumináti a pravděpodobně i nějaké nižší formy božstev, ale Geralt to vlastně čekal, protože jeho víra ve vládu se ani na škále od Neda Starka po Katniss Everdeen nedá vyjádřit. Takže se pod ochranou svého drahého přítele Marigolda vydá své drahé meče hledat. A když říkám pod ochranou, myslím pod ochranou. Marigold je totiž tak overprotective boyfriend, že kupuje Geraltovi meče, nechá ho spát ve své posteli a vůbec si před čtením najděte nějakého book-shipping-mate, protože budete kvíkat jako podřezávané podsvinče.
Geralt je ve své nejlepší kondici. Otrávený, cynický, galantní tak, jak jen může hrdina slovanské fantasy být a ustavičně dívající se z knihy na čtenáře pohledem posledního příčetného člověka, který to chce prostě zabalit a jít domů. Což je asi cesta, kterou se Sapkowski pokusil vyjádřit svůj vlastní životní postoj úplně ke všemu, protože je veřejné tajemství, že ten nebohý muž je 9000% done úplně se vším od herní adaptace po zákony vlastní země a kdyby vám to nebylo jasné, tak vás jen pro jistotu hned v prvních deseti stranách knihy praští svým názorem na potraty, v následném úskoku přidá jednovětnou esej o tom, že idiocie a misogynie nejsou ani tak ve vztahu korelace jako kauzality a pokud vás ještě agresivní pasivita téhle knihy nedohnala k záchvatu smíchu, pár ran přijde ještě v piruetě.
A protože ironie nemá meze, Sapkowski se rozhodl, bromance Marigolda a Geralta je sice sranda, ale raději mi zasadí smrtelnou ránu, protože jsem si v kocovině po Nightrunners chtěla přečíst něco normálního a potřebovala jsem pro esej o stereotypech homosexuálních postav. Takže Sapkoswki jen tak mimochodem vytasil Sorela Degen-lunda a to tak prudce, že jsem se rozesmála na celé kupé ve vlaku. Pořád nevím, jestli je ten chlap stereotyp dovedený k funkci, sarkastická reference, nebo oboje. Sapkowskiho smysl pro komplexní humor je tak neuchopitelný jako římské vtipy v latině.
Zaklínač je jako obvykle top, i když nepřispívá k vývoji čtenářova charakteru tolik jako díly s Ciri. Pokud jste na tom jako já a poslední díl jste četli asi tak před deseti lety ve 4 ráno, před tím, než jste měli jít do školy, možná víte o čem mluvím.“Don't you want to make her your wife? Is she not to your liking?" “Sure she is,” the robber knight grinned bawdily. “But marriage is the grave of love. So I say we just gangbang her.”
Sága Zaklínače je vskutku velmi přínosná pro duševní vývoj dítěte. The Witcher generation indeed. "The biggest lesson I ever got was not all men are rapists, still I shall choose a sword before clothes." Psychoanalytický směr Sapkowského freudismu tvrdí, že ty problémy, které nezpůsobila vaše matka, jsou pravděpodobně zapřičiněny Paní Jezera. Bouřková Sezóna přišla příliš pozdě než aby úplně zacelila bodné rány, které ve mě po do čtení série zůstaly, ale okamžitě po jejím dočtení jsem měla pocit, že všechno je úžasné, perfektní a je v té knize je naděje. A ač má geografické lokace inklinuje k xenofobii a těžké averzi vůči Polákům, v procesu zatápění Polska, za účelem získání českého moře, budu stát na hranicích se záchranným kruhem a volat "Zachraňte polskou kulturu! Zaklínače a krowky!"
Už delší dobu jsem si chtěla přečíst znova celou ságu, ale vždycky mi to do toho něco vlezlo. Poslední dobou mi trvá neuvěřitelně dlouho domu něco přečíst a není to jen těma 250 hodinama DA:I, co jsem nahrála. Po Zmiji, kašli kašli, která mi moc nesedla, jsem se docela bála, s čím to Sapkowski vytasil a jestli je moudré nejen bít, ale prodávat maso z léta mrtvého Ger- koně. Obavy nebyly na místě. Ta kniha je poklad. A musím si definitivně znova přečíst všechny knihy. Protože buď mě paměť klame a o tom pochybuji, nebo je tenhle prequel definitivně nejteplejší Zaklínač a to beru v úvahu i tu knihu o Ciri a jejích soft lesbických dobrodružstvích.
Geralt má zase a opět potíže se zákonem, což není nic zvláštního, takové věci se stávají pořád, ale než se z nich dostane Kvothe style (V Geraltově případě obhajoba nebyla pronesena ve verších, protože vypuštění Marigolda by se posuzovalo jako vyhrožování soudu, ovšem obsah jednání byl podobný. "Obžalovaný, víte pro co jste souzen?" "Jsem neprávem obviněn a souzen výhradně pro svůj etnický původ. Obvinění zavinili předsudky a to mnohdy rasového původu." "Ne, zabil jste tak sedm lidí." "... To je předsudek." ) někdo mu čorkne meče. Do krádeže jsou zřejmě zapojeni pašeráci, Kapitula, démoni, Ilumináti a pravděpodobně i nějaké nižší formy božstev, ale Geralt to vlastně čekal, protože jeho víra ve vládu se ani na škále od Neda Starka po Katniss Everdeen nedá vyjádřit. Takže se pod ochranou svého drahého přítele Marigolda vydá své drahé meče hledat. A když říkám pod ochranou, myslím pod ochranou. Marigold je totiž tak overprotective boyfriend, že kupuje Geraltovi meče, nechá ho spát ve své posteli a vůbec si před čtením najděte nějakého book-shipping-mate, protože budete kvíkat jako podřezávané podsvinče.
"Začínám být nějak populární. Možná bych si měl obarvit vlasy."
Geralt je ve své nejlepší kondici. Otrávený, cynický, galantní tak, jak jen může hrdina slovanské fantasy být a ustavičně dívající se z knihy na čtenáře pohledem posledního příčetného člověka, který to chce prostě zabalit a jít domů. Což je asi cesta, kterou se Sapkowski pokusil vyjádřit svůj vlastní životní postoj úplně ke všemu, protože je veřejné tajemství, že ten nebohý muž je 9000% done úplně se vším od herní adaptace po zákony vlastní země a kdyby vám to nebylo jasné, tak vás jen pro jistotu hned v prvních deseti stranách knihy praští svým názorem na potraty, v následném úskoku přidá jednovětnou esej o tom, že idiocie a misogynie nejsou ani tak ve vztahu korelace jako kauzality a pokud vás ještě agresivní pasivita téhle knihy nedohnala k záchvatu smíchu, pár ran přijde ještě v piruetě.A protože ironie nemá meze, Sapkowski se rozhodl, bromance Marigolda a Geralta je sice sranda, ale raději mi zasadí smrtelnou ránu, protože jsem si v kocovině po Nightrunners chtěla přečíst něco normálního a potřebovala jsem pro esej o stereotypech homosexuálních postav. Takže Sapkoswki jen tak mimochodem vytasil Sorela Degen-lunda a to tak prudce, že jsem se rozesmála na celé kupé ve vlaku. Pořád nevím, jestli je ten chlap stereotyp dovedený k funkci, sarkastická reference, nebo oboje. Sapkowskiho smysl pro komplexní humor je tak neuchopitelný jako římské vtipy v latině.
Zaklínač je jako obvykle top, i když nepřispívá k vývoji čtenářova charakteru tolik jako díly s Ciri. Pokud jste na tom jako já a poslední díl jste četli asi tak před deseti lety ve 4 ráno, před tím, než jste měli jít do školy, možná víte o čem mluvím.“Don't you want to make her your wife? Is she not to your liking?" “Sure she is,” the robber knight grinned bawdily. “But marriage is the grave of love. So I say we just gangbang her.”Sága Zaklínače je vskutku velmi přínosná pro duševní vývoj dítěte. The Witcher generation indeed. "The biggest lesson I ever got was not all men are rapists, still I shall choose a sword before clothes." Psychoanalytický směr Sapkowského freudismu tvrdí, že ty problémy, které nezpůsobila vaše matka, jsou pravděpodobně zapřičiněny Paní Jezera. Bouřková Sezóna přišla příliš pozdě než aby úplně zacelila bodné rány, které ve mě po do čtení série zůstaly, ale okamžitě po jejím dočtení jsem měla pocit, že všechno je úžasné, perfektní a je v té knize je naděje. A ač má geografické lokace inklinuje k xenofobii a těžké averzi vůči Polákům, v procesu zatápění Polska, za účelem získání českého moře, budu stát na hranicích se záchranným kruhem a volat "Zachraňte polskou kulturu! Zaklínače a krowky!"
A já se přidám s křikem: Zachraňte polskou kulturu! Walecu, Lema, Kieslowskiho, Jerzy Stuhra a hlavně Ariel Lindt i s Gobuss! belldandy
OdpovědětVymazat