12/24/2017

Hellblade je jedna z těch her o kterých veřejnost podvědomě ví, ale nikdo to nikdy nehrál. Je to škoda, protože v roce 2017 už bychom měli být smíření s tím, že videohry jsou plnohodnotné narativní médium, přesto nás EA a Bethesda celý rok přesvědčovali, že hrajeme hry čistě proto, abychom hráli hry. Hellblade je hra, která už teď pracuje s herním narativem tak, jak bych to v nejoptimističtějším rozpoložení čekala od Kojimy za pět let, a jejím hlavním poselstvím je zašeptat hráči do ucha "Hej, kámo, víš, že hraješ sračky?" Tohle není hra. Tohle je interaktivní příběh plně využívající možnost jeho hratelnosti, vizuálu a identifikace hráče s postavou, k přenosu myšlenky, která je závažnější, než většina zápletek, na které jsme zvyklí z mainsteamových médií.

Senua je mladá keltka, která se vydá do vikingského pekla, aby přivedla zpátky duši svého přítele, obětovaného vikingy. Pokud si myslíte, že bílá gaming komunita potřebuje cokoliv jiného než tenhle setting, aby ji hra zaujala, jste na omylu. Jediný důvod, proč Hellblade není objevem roku a neprodává se na každém rohu, je, že nejde ve své podstatě o hru pro širokou veřejnost.
Senua trpí psychózou, která ovlivňuje herní gameplay, i samotného hráče. Ninja Theory plně využilo technologických možností média, které umožňuje vytvořit narativ mnohem komplexnější než by byl jako film, nebo kniha a posunuli hranice herního zážitku tam, kde měly být už několik let. Takhle vypadá hra, které nejde až tak o to vydělat peníze, jako spíš o vytvoření hry jako nové formy média, které nese vlastní poselství.
Hellblade není jen dark fantasy adventura, ačkoliv by definitivně byla nadprůměrem, i kdyby se držela tohohle jen žánru. Je to svědectví o životě s psychózou. Neskutečně detailní face capture, herecký výkon Meliny Juergens a binaurální audio dávají dohromady naprosto ojedinělý zážitek, který jsem při hraní hry snad nikdy nezažila. Nejde ani tak o horor jako mrazivý audiovizuální trip, při kterém si uvědomíte, jak strašně moc technologie pokročily, když jste se nedívali, co znamená herní storytelling a jak moc efektivní nosič příběhu to je a v neposlední řadě, co je to psychóza.

Hellblade: Senua's Sacrifice je glorifikována především jako podprahově výukový narativ, který hráči ukáže, jaké je to žít s psychickou nemocí, aniž by si hráč uvědomil, že se na něj sype nějaká agenda, dokud není pozdě. Tím, že hrajete za Senuu se na svět díváte jejíma očima, slyšíte hlasy v její hlavě a prožíváte její rozhodnutí, což vás nutí se ponořit jak do jejího příběhu, tak do její psychózy. Ačkoliv se ze začátku může zdát, že ji jen sledujete, vzhledem k tomu, že jde o hru z pohledu třetí osoby,  postupem času se začne tato hranice stírat a nakonec si hráč začne uvědomovat, že je aktivní i pasivní element hry, stejně jako protagonistka. Během několika hodin plynulého gameplaye vás Senua vtáhne natolik, že je prakticky nemožné se s ní neidentifikovat, protože vy sami už nebudete vědět, co je skutečnost, co je jen Senuina vize a co je vaše vlastní interpretace.

Hellblade si svoje ceny The Game Awards zasloužil všechny, pokud jich rovnou neměl dostat víc. Nekompromisně připomíná, že některé hry se dají hrát, jiné se dokonce dají užít. Škoda jen, že tihle "herní Oskaři" nejsou sledovaní širokým publikem. Hellblade totiž dostal cenu za zvuk a herecký výkon, přičemž suveréně tyhle kategorie dotáhl z haha ceny na něco, co by mohlo konkurovat skutečným Oskarům. S tím rozdílem, že Oskaři mají jen malou uměleckou hodnotu a sází na sociální korektnost, zatím, co Ninja Theory jsou nezávislé studio, které si může dovolit mnohem víc věcí než Hollywoodský film.

Gameplay jen asi 6 hodin, což z něj dělá ideální hru pro zkouškové, ale počítejte s tím, že pokud chcete vypnou mozek, tak si raději znova zahrajte poslední Dishonored, nebo si pusťte Supernatural. Na druhou stranu, jestli dneska večer dostanete nějaké kredity do Steam peněženky a budete chtít investovat peníze bez toho, abyste se za svou koupi museli stydět, podpořte nezávislé studio plné talentovaných lidí, kteří nedělají hru proto, aby si natiskli prachy a kašlete na Battlefront. To, že na vás řve Hux sice má svý plus, ale Hellblade: Senua's Sacrifice jsou peníze vložené do umění. Pro masturbaci si předplaťte porghub.

0 Komentáře:

Okomentovat

Jménem Nadgalaktické aliance gayfreaků a Temna (N.A.G.A.T.) děkuji všem komentujícím za příspěvek.