Krvavá komnata

Konečně se mi po třech letech hledání, podařilo sehnat knížku od Angely Carter. Sice jsem chtěla jinou a získala jsem jen její povídky, ale i tak je to úspěch. Carterová totiž patří mezi ty autory, o kterých nikdo nikdy neslyšel. Minimálně ne v našich končinách. Pokud ji chcete sehnat, musíte se obrátit na knihovny anglosaské literatury, a ohánět se studiem anglistiky, lingvistiky, nebo něčeho podobného.
Patří do vysokoškolských osnov, protože její knížky jsou příkladem magického realismu, což sice krásný, ale poměrně ohrožený druh příběhů. Před časem byl prohlášen za vyhynutý, ale při dobrém hledání, můžete narazit na známky jeho činnosti.

Krvavá komnata
Angela Carter

"Chtěla bych se ohromně zmenšit, abys mě mohl spolknout jako ty královny v pohádkách, které počnou,
když spolknou zrnko obilí, nebo sezamové semínko.
Pak bych se mohla uhnízdit v tvém těle a ty bys mně v sobě nosil a přivedl na svět."

Krvavá komnata je soubor povídek Angely Carter a patří k jejím nejznámějším knihám, protože – jen tak mimochodem - jde o jedinou její dostupnou knihu na Moravě.

Najdete v ní všeobecně temné příběhy, plné starých pověr a pranostik, které se v dnešní době už od nikoho nedozvíte, pokud se nedíváte na Supernatural.
Sama Carterová se brání tomu, že by psala pohádky pro dospělé. Protože pohádky byly původně pro dospělé, pak se přepsaly pro děti, a jen lama by ten proces zase vracela, že ano. Ona se ve svých příbězích pouze nechává inspirovat všeobecně známými příběhy, a žádné nejsou známější, než ty pohádkové.
Výsledkem jsou příběhy na pomezí fantasy a céčkové pornografie 90tých let s Karkulkou v hlavní roli.

Valná většina povídek se týká žen. A to velmi silných, neohrožených, nebo aspoň zvrácených žen, protože Angela Carter byla feministka. Většina příběhů končí tím, že se hlavní hrdinka zachrání sama, případně ji zachrání její matka. Pokud by někdo točil film, na motivy Krvavé komnaty, doporučuji do role milence obsadit McAvoye. (Protože ten hraje ženským druhý housle v každým filmu.)

Pokud nejste úplně retardovaný čtenář, všimnete si, že Carterová má obsesi (kromě té, zahrnující underage děvčata) na vlkodlaky. Kdyby se narodila o pár let později, konkrétně mezi lety 1990-2000, nepochybně bychom ji potkávali na Ao3 a různých kink meme, pod tagem "werewolf AU".
Pokud jste fandové těch temných, syrových vlčích historek, plných sexy poetických narážek na zvířecí kopulaci, z Carterky se štěstím zblázníte.

Podle jejích povídek byl v roce 84 natočen film Společenství vlků (The Company of Wolves), na který jsem původně chtěla psát recenzi, ale výsledek vypadal asi takhle:

OBŘÍ WTF
na motivy příběhů A. Carter

Le náctiletá borka spí v posteli.
Alenka v králičí díře.
Alenku roztrhají vlci. Yo.
Suddenly středověk. Yooo.
Random baba, co si vzala vlkodlaka. Yoooooo!
BOREC SI SERVAL KŮŽI! YOOOO!
TU UNDERAGE HOLKU BALÍ UNDERAGE VODNÁŘ!
YOOOOOOOOO!
UTEČ DO LESA, TY KRÁVO, JE TO VODNÁŘ!!!!
NE! NECHOĎ Z CESTY, JE TAM VLK!
YOOOOOOOOOOOOO!
BORKA JE PROMĚNILA NA VLKY!
YOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!!!!!!!!!!
A TA KRÁVA JDE DO LESA!
YOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!!!!!!!!!!!!!
TEN VLK JI SNAD SVÁDÍ! YOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!!!!!!!!!
ALE TÝ HOLCE JE TAK 13, PROBOHA! YOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!!!!!!!
VLK SEŽRAL BABIČKU!  YOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!!!!!!!!!!!!
A TEĎ CHCE OJET KARKULKU! YOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
NAHÁ BORKA VE STUDNI! YOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
NEMÁM TUŠENÍ CO SE DĚJE!!!! YOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
OOOOOOOOOOOOOOOOOOO!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
NAJEDNOU TITULKY! YOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Ne, vážně, doporučuju ten film, protože je to takovej mindfuck, že se dá srovnat jen se žhavým myšlenkovým sexem s profesorem X.
Nakonec, jako bonus pro trpělivé čtenáře, opsala jsem jednu povídku.
Oh, já jsem rebel.
Takže si to přečtěte, než mě popraví za pirátství.

Sněhulka
          Zimní slunovrat – neústupný, neposkvrněný. Hrabě s chotí si vyjeli, on na šedé klisně, ona na černé, zahalená do třpytivých kožešin z černých lišek, na nohou
          Vysoké, černé holínky s šarlatovými podpatky a ostruhami. Na napadaný sníh padal čerstvý sníh, a když ustal, všude bylo bílo. "Kéž bych měl děvče bílé jak sníh," řekl hrabě. Jedou dál. Přijedou k díře ve sněhu, a v té díře je krev. Hrabě praví: "Kéž bych měl děvče rudé jak krev." Jedou dál a na holé větvi sedí havran. "Kéž bych měl děvče černé jak peří toho ptáka."
          Jakmile ten popis dořekl, děvče stálo u cesty, pleť mělo bílou, rty rudé, vlasy černé a bylo dočista nahé. Bylo dítětem jeho touhy a hraběnka je nenáviděla. Hrabě dívku zvedl a posadil pře sebe do sedla, ale hraběnka myslela jen na jedno: jak se jí zbavím?
          Hraběnka upustila do sněhu rukavici a řekla dívce, aby slezla a hledala ji. Hodlala odcválat a nechat ji tam, ale hrabě řekl: "Koupím ti jiné rukavice." V tu chvíli kožešiny odskočili z hraběnčiných ramen a ovinuly se kolem obnažené dívky. Pak hraběnka hodila svou diamantovou brož do díry v zamrzlém rybníce. "Skoč tam a vylov mi ji," řekla a myslela, že dívka utone. Ale hrabě řekl: "Copak je ryba, aby plavala v takové zimě?" Vtom hraběnce sklouzly holínky z nohou a navlékly se na dívčiny nohy. Teď byla hraběnka nahonahá a dívka v kožešinách a holínkách, až se hraběti choti zželelo. Přijeli k růžovému keři, byl samý květ. "Utrhni mi růži," řekla hraběnka dívce. "Tohle ti upřít nemohu," pravil hrabě. Dívka tedy utrhne růži, píchne se do prstu o trn, krvácí, vykřikne, padne k zemi.       
          Plačící hrabě slezl z koně, rozepjal si jezdecké kalhoty a vrazil do mrtvé dívky svůj možný úd. Hraběnka přitáhla vzpínající se klisně uzdu a úkosem jej pozorovala. Brzy byl hotov.
          Pak dívka začala tát. Za chvíli z ní zbylo jen pírko, jaké mohl vytrousit pták, krvavá skvrna, která ve sněhu mohla zůstat po liščí kořisti, a růže, kterou utrhla z keře. Hraběnka bylo opět oblečená. Protáhlou dlaní si pohladila kožešiny. Hrabě zvedl růži, uklonil se své choti a růži jí podal. Dotkla se jí a upustila ji.
          "Kouše," Řekla.

- Krvavá komnata, Angela Carter