вarтιмaeova тrilogie

Je možné, že už jste o Bartimaeově trilogii slyšeli, nebo ji dokonce četli. Je to celkem populární série a prakticky celej blog.cz je plnej recenzí: "Je to úplně úžasný! Celý jsem to obrečela! Prostě si to musíte přečíst!" Já to dostala jako typ od mladší sestry se slovy "Bude legrace. Uvidíš." 

Vzhledem k popularitě u věkové kategorie 11-13 a způsobu vyprávění (ich forma střídající úhly pohledu, poznámky pod čarou, jednoduchá forma etc.) jsem čekala všechno. Tohle ne. Pokud si chcete rychle přivodit sexuální frustraci, tohle je asi ten nejrychlejší způsob.

V alternativní verzi našeho světa, kde vládnou mágové, se mladý kouzelnický učeň Nathaniel dostane díky své ctižádostivosti do docela zapeklitého problému. Ale vezměme to od začátku.
Moderní Anglii vládnou mágové a udržují zemi v míru a blahobytu svou skvělou vládou. Londýn je centrem světového dění, což je dobře, protože předtím to byla Praha a Češi jsou banda dekadentních magorů. Kouzla v tomto světě fungují na jednoduchém principu: Mág povolá džina a ten oddře všechnu práci. Pochopitelně džinové nejsou ze svého spoutání moc nadšení, a pokud udělá kouzelník nějakou chybu, čeká ho bolestivá smrt v démonových spárech. Proto by všichni občané, kteří nejsou schopni kouzlit, měli prokazovat vděčnost odvážným mágům, kteří riskují své zdraví pro jejich bezpečí. A nebo tak nějak.

Ve skutečnosti to v praxi vypadá tak, že mágové jsou banda namyšlených kokotů, kteří vykořisťují úplně všechny, a nikdo s tím nemůže nic dělat. Nathaniel je jen jedno ze spousty dětí, které mágům prodali jejich vlastní rodiče. Jeho mistr, pan Underwood, je naprosto průměrný kouzelník bez jakýchkoliv ambicí a postavení, výchova dítěte mu nic neříká a svého učně považuje za zbytečnou a neschopnou zátěž.
Jenže Nathaniel je nadaný. Nadanější, než si je jeho mistr schopen připustit, a k tomu ctižádostivý. Celé dny tráví v knihovně, věnuje se samostudiu a je neuvěřitelně hrdý na své znalosti. A jednoho dne se dostane do křížku s vysoce postaveným mágem, Simonem Lovelace, který jeho znalosti veřejně zpochybňuje a celý konflikt vyvrcholí tím, že Nathaniela vytáhne do vzduchu a nařeže mu takovým způsobem, že dítě skončí v bezvědomí.

S tím se chlapec pochopitelně vyrovnává celkem špatně. A tak se rozhodne Lovelacovi pomstít za každou cenu. Bez ohledu na rizika povolá džina Bartimea, který sice nepatří k nejsilnějším, ale i tak daleko nad úrovní dvanáctiletého dítěte, a nařídí mu, ukrást Lovelacovi Amulet Samarkandu. Tím se ovšem namočí do problému, který je daleko nad jeho očekáváním. Lovelace totiž plánuje státní převrat a krádež amuletu mu značně zkomplikovala plány.

ToilettenMassaker

Nathaniel je nestandartní postava pro dětskou knihu. Není to žádný dobrosrdečný blbeček Shonen manga typu.
Je arogantní a ctižádostivý, ale prosím, neplést si s Artemisem Fowlem. Mladý Fowl je sice sebestředný a nebojí se nehrát podle pravidel, ale většinou všechno plánuje tak, aby nikomu neublížil. Alespoň ne trvale. Nathaniel oproti němu nemá až tak geniální mozek a jeho sociální intelekt je na tom snad ještě hůř, než Artemisův na začátku série. Jako byste vzali to nejhorší z Tumblrera a dali mu potencionální moc. Ne, prokrastinátorství. Pocit nadřazenosti.
Nathaniel je skálopevně přesvědčen, že je lepší než ostatní. Lepší než jeho mistr, lepší než ostatní čarodějové a hlavně mnohem lepší než civil- plebejci*. Na druhou stranu většina těch špatných vlastností pravděpodobně pramení z nevědomosti a faktu, že byl celý život zavřený v knihovně. Kromě toho je motivovaný něco dokázat a schopný se rychle učit. Má neuvěřitelnou ctižádost a vytrvalost. Štěstí, že lidé na Tumblru tohle nemají.

Nathaniel není kladná postava. Ale je rozhodně kladnější než zbytek mágů. Paradoxně jsou nejlidštější ze všech lidí džinové.
Vztah Nathaniela a Bartimea je velmi zvláštní. Džinové mohou napadnout mága, pokud znají jeho pravé jméno. Proto si všichni mágové před vyvoláním první magické bytosti pořizují profesní jméno a své vlastní nikdy nepoužívají. (Kdo by se sakra dobrovolně pojmenoval Simon Lovelace?) Jenže Nathaniel ve své touze po pomstě povolal Bartimea dřív, než přijal jméno John Mandrake. A Bartimeus mu na to přišel. A nezabil ho, neroztrhal, nerozházel jeho orgány po celém Londýně, dokonce mu ani nezkřivil vlásek. Dokonce k chlapci cítil nějaké sympatie. A co se těch sympatií týče: Bartimeus pls. Bartimeus no. Bartimeus staph.

"No tak pojď – poddej se mým něžným spárům." Džin si protáhl drápy, až to zapraskalo. Nathaniel zbledl. Chrlič obrátil oči v sloup. "Budu tě muset nést," vysvětlil.

Bartimeus je typická prořízlá huba. Co pronese na účet Nathaniela, to stojí za archivaci. Ze začátku jsem si nebyla jistá, jestli trolling je dílem překladatele, spisovatele, nebo Bartimea, ale pak jsem zjistila, že ten chlap, co to napsal má Tumblr.
Spousta situací se dá označit jen jako nepohodlná, obzvlášť pokud se snažíte mermomoci neshipovat džina a dvanáctileté dítě. Brzy to vzdáte.
Kromě toho Bartimeus už kdysi sloužil nezletilému Egypťanovi a jejich svazek byl zjevně tak památný, že si Bartimeus i po dvou tisícech let bere jeho podobu. Takže ve výsledku jsou tu dva spratkové ve vzájemně zneužívacím vztahu. Navíc Nathaniel má očividně občas problém s hormony.
Je to gay. Je to zatraceně moc gay, ale přitom strašně frustrující, protože ta teplá stránka věci, není řádně dotažená do konce, a vám zbydou jen jen křeče z nenaplněného pocitu v břiše a oči pro pláč.

Ve snu seděl v letní zahradě s nějakou ženou. Nathaniel se na ni podíval... Pod hřívou dlouhých světlých vlasů spatřil džinovy oči, jeho rozšklebené rty. Ruka mu sevřela ramena pevněji a začala ho přitahovat blíž. Džin otevřel ústa dokořán –

REKHYTANKH

 "Máš tak úzké kalhoty, že vidím lísteček na tvých trenkách."

 Příběh Bartimaea a Nathaniela je sepsán do trilogie a všeobecně se dá říct, že čím je Natty starší, tím lepší je celá kniha.

Ne, že by se mu nějak lepšil charakter. V druhém díle je mu 14 a jediné, co udělal, bylo, že si koupil kabát. Nechává si ho podfukovat, když je bezvětří, aby vypadal na ulici víc cool a aby peasants okolo věděli, kde je jejich místo. A teď už ho nemůže omluvit fakt, že v životě nevystrčil nos z knih. Kromě toho získal práci na ministerstvu a nastartoval tak velice slibnou politickou kariéru.

Pozice Nathaniela a všeobecně všech mágů v tomhle světě se lépe vysvětlí, když se na scéně objeví Kitty. Pokud uděláte mírný průzkum na Blog.cz, zjistíte, že je kolektivně nesnášena. Já to celkem chápu: je to ženská. Nikdo nemá rád ženské, obzvlášť pokud se jmenují Kitty. Kromě toho je to plebejka a členka Odboje – skupiny revolucionářů, kteří se snaží svrhnout diktaturu mágů.

Nathaniel je pevně rozhodnut Odboj rozprášit. Patří to k jeho práci. Je asistentem ministra státní bezpečnosti. Má dohlížet na pořádek, což znamená, že musí všechny členy odboje najít a zničit. Což je přibližně ta chvíle, kdy si uvědomíte, že sledujete něco jako něžnější dětskou verzi 1984 z pohledu zaměstnance Velkého Bratra. Tedy mnohem něžnější. Ale každá diktatura musí být svržena a zlo v knize pro děti nesmí zvítězit. A jak už bylo řečeno: Nathaniel není kladný charakter.
Myslíte si, že Reichenbach bolel? Vy nic nevíte o bolesti. 

Jonathan Stroud - Bartimaeova trilogie
Amulet Samarkandu Spousta srandy a jednoduchého čtení!
Golemovo oko Shit just got serious.
Ptolemaiova brána Everybody will die and you are going to cry like little shit.

*Plebejec: Plebej (lat. plebs= lid, měšťané) byl římský měšťan, který neměl předky mezi starou rodovou šlechtou a nepatřil tak do žádného z rodů. Původní porobené obyvatelstvo, rolníci, řemeslníci, tovaryši, dělníci, přistěhovalci, propuštění otroci. Měli omezená politická práva. Potomci civilistů. Nikdy z nich nic kloudnýho nebude.

Poznámky:

+ Jak bývá poslední dobou zvykem – k prvnímu dílu byl vydán grafický román. Pochopitelně, když jsem se ho snažila stáhnout, podařilo se mi maximálně dostat komixovou verzi Artemise Fowla. Ne, že bych nebyla nadšená, protože jsem ji před rokem sháněla, ale štve mě, že nejsou žádné slušné scany, protože Bartimaeus vypadá obzvlášť chutně.

+ Oblíbený vtip v v českém fandomu: "Jonathan Stroud má Čechy tak rád, že by jeden řek, že tu byl a okradli ho."

+ Bartimaeův fandom na Tumblru: Je jich asi třicet a všichni jsou na drogách. Mají málo porna a hodně feels. Jeden z nich je sám Jonathan Stroud. Koluje legenda, že lajkuje všechno nsfw, ale nic nerebloguje.

+ Sehnat knihy v tištěné podobě je nemožné. Je beznadějně vyprodána.

+ Vaše sexuální frustrace a hysterický pláč budou slyšet až ke mně na vesnici, pokud to budete číst.

 "Is it me or am I gorgeous?” 
—British Minister John Mandrake

ntdevont