Heartless

Už to bude několik let, co jsem avizovala, že napíšu článek o yaoi mangách, které nejsou až takový odpad a dají se číst, i když zrovna nejste do yaoi. Možná si vzpomenete na článek o Copernicus no Kokyuu. To byla v seznamu, který pro mě udělal Adam první manga, která mě vzala tak, že jsem se rozhodla, že si zaslouží vlastní článek.

Ne, že by byl úplně čas pravý čas na to naskočit na ducha Vánoc a plnit sliby, ale Furda mě asi týden v kuse šťouchal, kde že ten článek je. A nenechal se ani odbýt tím, že tři roky jsou na helpdesku úplně běžná doba řešení jakékoliv zakázky. Takže ve zkratce: Tady je druhá yaoi manga, která si zaslouží pozornost a hlavně izolaci ve formě samostatného článku. Předem říkám, že většina článků tady není tématicky přístupná dětem a tady to platí dvojnásobně. Už jsme měli série o čínské politice a statistice, takže přikročíme k dalšímu tvrdě dospělýmu tématu a nepůjde o nic jinýho než o starý dobrý snuff porno. 

Killing Stalking

A dejme si oraz!
Po té, co Yuri on Ice zachránilo anime, takže jsem o tom mohla bez jakýkoliv výčitek něco napsat na blogísek, se internet rozhodl, že přece jen ten progres neměl být až tak rychlý a rozhodl se začít fandomový rok 2017 takovou katastrofou, že se dá popsat jen přirovnáním k různým velmi, velmi nešťastným událostem, z nichž většina se odehrála v Číně za druhé světové války.
Pokud to takhle půjde dál, tak nás v tomhle roce čeká takovej wank, že jsme ho nezažili od zlaté éry scientologie.
Jste emocionálně vyčerpaní z roku 2k16, už vás otravuje internalizovaná evropská vinna, nikdo nezaložil ve vašem městě Fight Club a vy nemáte na drogy? Máte depresi a potřebujete alternativní formu pravděpodobně nekorektního odreagování, která sice nevyřeší vaše problémy a váš psycholog by si nemyslel, že je to dobrý nápad, ale aspoň to můžete dělat z pohodlí domova? Projížděli jste někdy rekt thready na 4chanu a říkali jste si, že by se do toho ještě hodilo gayporno? Tak mám pro vás dobrou zprávu!
Poznámka: Pokud nesplňujete výše zmíněné body, myslíte si, že psychoanalýza je dobrý nápad, váš smysl pro zodpovědnost a politickou korektnost převažuje váš nihilismus a morbidní sklony, případně se nechcete v Nagat znova zklamat, prosím, nečtěte dál.
Pro ty ostatní je tady největší kink fest od doby, co nejmenovaný BDSM klub vydal parodii na What Does The Fox Say. Fuck yeah, korejská fetiš manhwa!

Hatoful Boyfriend

Lidi, neberte drogy.
Ne fakt.
Neberte drogy.

Hannibal (Season 3)

         Srazil mě vlak a polil mě krví a čokoládou. Skutálela jsem se přes trní šípků do bezedné jámy, kterou Bryan Fuller otevřel, aby nám přinesl nám zvrácené požehnání přímo od Satana, ale nezavřel tu zatracenou Pandořinu skříňku včas. Má duše, zjizvená sadismem, sodomií a spektakulární rozežraností, se smaží v posledním kruhu pekla a nic už ji nemůže zachránit.
Poslední řada NBC Hannibala je horská dráha z hříchu, estetiky a koncentrátu What The Actual Fuck. Vyveze vás nad vrchol všeho a pak vás hodí dolů z útesu a orchestr složený z cikád, kastrovaných koček a píšťalek, které používají tělocvikáři, nedokáže vystihnout výšku zvuku, kterým ve vás bude všechno ječet.

Alternativní názvy tohoto článku: 

Milujou se, kámo.

Draci v yaoi.
I'm going to Hell. So, at this point, it's go big or go home.

         Říct Brianu Fullerovi, že tohle bude pravděpodobně poslední sezona Hannibala, byla největší chyba, kterou NBC kdy udělalo, pokud jejich záměrem bylo sérii nějak tiše a rozumně ukončit. Bryan Fuller je totiž muž, kterému nezáleží na většině a teď očividně neměl, co ztratit. Vítejte ve světě, kde si scénárista dělá, co chce. Hannibal miluje Willa. Will je posedlý Hannibalem. Alana a Margot se vezmou a mají dítě. Je to nádherné.

"Rozpoutejte peklo pro konzervativní republikánce."
- Bryan Fuller po té, co mu řekli, že mu ruší show.

         Hned od začátku jsou všichni naprosto srozuměni s tím, že Hannibal je do Willa zamilovaný. Jestli je to romantický zájem, nebo ne, je úplně irelevantní. Teď už ani nejde o to zjistit, jestli je ta série gay nebo ne. Oficiálně je to queer as fuck, teď zbývá vyřešit, co s tím. Co sakra dělat s tím. když je do vás zamilovaný kanibal a sám jste značně psychicky nevyrovnaný. Will naprosto rezignoval na pozici kladného hrdiny. Má ten nejtěžší případ Stockholmského syndromu a jeho primární záměr je dostat se k Hannibalovi. Odpouští mu i věci, které se odpustit nedají a dělá všechno proto, aby mohli být spolu. Vlastně je to docela pochopitelný postup. Všichni přece milujeme ty, kteří nás čtyřiašedesátkrát bodnou do hrudníku. Je třetí sezona a už nic není metafora. Když vám někdo řekne, že vás miluje tak moc, že vám otevře hlavu cirkulárkou, je lepší tomu věřit.

"You called us murder husbands." "You did run off to Europe together."

         Nebudu předstírat, že začátek sezony není zmatený. Hannibalovu zatčení předcházela spousta situací z nichž si nic nepamatuji a celou dobu jsem měla pocit, že sleduji zfilmovanou impresionistickou báseň s tématikou platonické homosexuality a kanibalismu. Střih nedává smyl. Dialogy nedávají smysl. Mysleli jste, že Hudba ticha je divná a unikátní? V Hannibalovi by mohli místo dialogů recitovat haiku a nebyl by v tom rozdíl, MOŽNÁ ŽE RECITUJÍ HAIKU co já vím. Ale Jakmile se rozjede Red Dragon, je z toho utrhnutý výtah řítící se do pekla.

Reichenbach fall shit.

         Hannibal bývá špatně označován jako kriminální drama, nebo dokonce horor, ale ve skutečnosti je to seriál pro reinkarnace prokletých básníků a lidi, kteří jsou rádi, když jim někdo vyrve srdce krkem, před jejich očima ho rozdrtí a u toho promítá obrazy hezkých polonahých mužů. Protože Hannibal má asi nejlepší cast pro výzkum female gaze. Váš přítel nikdy nebude vypadat tak sexy, jako Will Graham, když má noční můru a celá série by mohla být shrnuta scénou z předposledního dílu: Dva nazí atraktivní chlapi se líbají a jeden u toho sežere jazyk toho druhého. NBC Hannibal nespadá do škály Hot or Not. Tohle měřítko si speciálně pro Hannibala muselo vyvinout speciální odnož, která se neslučuje s mateřskou škálou a je definovaná jako "????????????"

         Tahle show je trip. Dejte si ji rychle za sebou a v sedmém díle budete mít takovou krizi, že jen budete vnímat soundtrack a kývat se dopředu a dozadu. Nesnažte se pochopit vztahy v téhle sérii, ani vztahy obecně. Nezabývejte se psychologií, protože jediné, co potřebujete vědět, je, že všichni jsou naprosto v prdeli.
V roce 2012 byla za nejdivnější fanfikci prohlášena povídka na X-Meny s Hannibalem Lecterem. V roce 2015 jsou Hannibal a Will Graham kanonický pár a jde o jeden z nejlepších okamžiků v dějinách americké televize.  Ze všech vašich potencionální OTP to, které se stalo canon, je kanibal a jeho oblíbená hračka. Gratuluji vám k vašim životním volbám.
A teď mě omluvte.
Jdu si sežrat nohu.

Amnesie: Prasokalypsa

         "Konečně vyšla Amnesia: A Machine for Pigs! Připravte si petrolejky a začněte ječet! Je to tady! ÁááááÁÁÁÁááÁÁÁÁÁ!!!" "... ok, jen jednu věc- Co je sakra Amnesia?" - A tohle je v podstatě to, co se stalo.
Chápu že mé nadšení nemusí sdílet kadý v mém okolí, ale připadá mi, že jsem jediná, kdo kolem Machine for Pigs tak vyšiloval. Dokonce i Tumblr leží ladem. Neslýchané. Asi všichni věděli, jaká to bude hovadina.
Došlo mi, že jsem tehdy o Amnesii nedělala článek, oh suďte mě. Jak jsem o ni mohla blogísek připravit? Tak to sblognu všechno zárověň. Amnesia je hra, která má mnoho kladů, zahrnujíc fandom a pohledného protagonistu teda alespoň jeho fanverzi, ale hlavně jsou na ni gameplaye plné křičících mužů. Hudba pro mé uši. Není nic lepšího než vyděšení alfa samci.
Pokud Amnesii znáte, račte přeskočit několik následujících seznamovacích odstavců.

         Amnesia: The Dark Descent je hororová hra z roku 2010 od Frictional Games. To jsou ti, co vytvořili Penumbru kreou bych shrnula jako "NO. No. NOnoNOnoNO. No. NooooPE." Získala cenu  za nejlepší hororovou hru roku a spoustu gameplayů; jeden z nich proslavil PewDiePie. Ach ta nostalgie.

         Příběh je prostý; hlavní hrdina se probudí s vymazanou pamětí na hradě někde v Prusku s dopisem, ve kterém sám sobě přikazuje, že má zabít barona Alexandra z blíže nespecifikovaných důvodů. Úkolem je proběhnout hradem, nenechat se zabít, nezbláznit se a cestou zjistit, co se vlastně stalo.
Amnesie má dobrou grafiku, skvělou hratelnost a naprosto fenomenální atmosféru, kterou drží spousta sympatických vychytávek, včele s faktem, že musíte držet Daniela na světle, nebo se vám zcvokne. Ten chlapec měl skvělý nápad, když se rozhodl vymazat si paměť a nenechat si ani baterku, přestože má těžkou fobii ze tmy. Musíte si svítit, sbírat petrolej a křesadla a pokud vám něco ve vodě užere kus nohy, musíte si šlehnout laudanum kdo mu to na jeho psychickej stav napsal, proboha?. Kromě toho je jeho fyzická kondice nic moc uznávám, ta holka ze Slendera je ta tom hůř a zbraň v hradě nenajdete, což je docela na prd, když máte monstrum prakticky na každém kroku. Útočí na vás dokonce i voda a zdi so cool. Alespoň je hezký. Dobrá, jeho vycházíme z jediného exitujícího oficiálního concept art a tam vypadá hrozně, ale pořád je na tom lépe, než Samuel z Posla smrti. Minimálně se holí.
***

         Hra se stala populární díky grafice (Pruský hrad, okolí, zvuky v pozadí, měnící se prostředí podle toho, jak jste na tom s příčetností, většina předmětů je interaktivní, prostě woAH), ječícím gameplayerům a jak to tak bývá i proto, že se na ni někdo rozhodl psát porno.  Což není až tak překvapivé, protože mezi Alexandrem a Danielem je ve hře slušná dávka sexuálního napětí, které má zjevně zvětšovat dekadenci ve vzduchu, protože každé dítě od dob The Hunchback of Notredame ví,
že když ke zlu přidáte sexuální konotaci, stane se ještě víc ívl.
V tomto případě nejde o nic extra implikovaného, Alexander zjevně svou veškerou energii vkládal do mučení lidí a Daniel mu nadšeně přisluhoval, protože do něj byl udělanej jako třináctka do Mandrage. Technicky. Roztomilý pár, jen co je pravda.

          Mám chuť napsat tu esej o tom, jak divný porno jsem našla, ale něco mi říká, že si tenhle článek možná omylem vygooglí muži, takže jen zmíním, že je tam vždycky spousta masa, tělních a mimotělních tekutin, samovolně dorůstajících částí těla a četl tu někdo Unapai?

         Frictional Games volně navázali na první díl rozšířením Amnesia: Justine, což je krátký příběh z roku 1858 o mladé francouzské šlechtičně, která se snaží proběhnout vlastní sklepem, aniž by ji zabila monstra a celé je to psychologický experiment. Velice brzy se ukáže, že "monstra" jsou vlastně znetvoření nápadníci, které tam slečna sama zavřela a "experiment" spočívá v tom, jestli Justin ušetří život ostatních vězňů, na úkor času, který potřebuje k útěku před svými zamilovanými/naštvanými ex-milenci. Pracovní název téhle hry je Overly Overly Attached Boyfrieds.
Justine je psychicky nestabilní zakomplexovaná žena, která si občas dopisuje s Aperture Science (ne, vážně) a bála se, že nikdy nebude tak krásná, jako její matka, takže ji nebude nikdo chtít. Navíc měla těžké dětství  a byla pořád osamělá, chudinka. Ve výsledku to vedlo k uvěznění a mučení jejích tří nápadníků, kteří ji teď "nechtějí opustit". Spíš toho nejsou ani fyzicky schopni. I takhle mohlo dopadnout WataMote.
Všechno, co potřebujete vědět o Justine.
         Hra je bonus a je relativně krátká, takže ji nemůžete uložit a když jste mrtví, tak jste prostě mrtví. Je těžké ji dohrát. Justine narozdíl od Daniela postupem hry neztrácí příčetnost, jen pokud se setká se svými nápadníky, což je s největší pravděpodobností způsobeno tím, že nemá nyctofobii. A stejně jako v původní hře je i tady spousta penisů. Někdo by si měl s tvůrci promluvit. Zkušenějšími hráči bývá hodnocená lépe, než první díl, protože během hry máte několik možností rychlé volby, které ovlivní její průběh (zacháránit/nechat zemřít) a navíc je težší. Přiznám se, že jsem ji nedohrála. Třikrát jsem zemřela a opakovat to pořád dokola je neuvěřitelný nápor na psychiku. Málem jsem si vyrvala všechny vlasy a zavřela Aloise do sklepa.

A teď se konečně můžu dostat k roky očekávanému pokračování.

"Jaký jsou ty párky?" "Vepřový." "Já prasata nejím." "Řekla jsem vepřový, ne že v nich je prase."

- a to je ono. To je hra.

         Devadesát procent hry je vykrádačka prvního dílu. Ačkoliv je to pořád dobrá hra, opakování není matkou moudrosti, Ne pokud na to čekáte tři roky. Jediné, co se změnilo, je vzhled monstra- A to monstrum je zatracený prase v košili, který chodí jako Napoleon. 

         Očekávané "Inovace" mi připomněly mou střední, když nám řekli, že "Rozšíří seznam výběru povinné školní četby", což ve výsledku znamenalo, že z 300 knih vybrali 50 a k nim přidali 5 nových. Smutné bylo, že to udělali 3 měsíce před maturitou a já měla většinu přečtenou knih z toho seznamu, který se do konečného výběru nedostal. Slovo "rozšíření" je zjevně velice subjektivní termín a v Amnesii se týká naprostého odstranění inventáře, takže nemůžete kombinovat předměty, sbírat křesadla (chápu, továrna je kompletně elektrifikovaná a navíc máte baterku), ani kontrolovat hladinu zdraví.

 "..hahaha, červená tekutina všude na zemi- ať je to víno. Prosím, Ať je to víno."

         Hlavní hrdina, Oswald, nemá problém se tmou, nebo ztrácením duševního zdraví, takže ve hře vůbec není sanity kontrolka. Což je sice hezké, protože se hra neopakuje, na druhou stranu je to jako hrát Sims s cheatem na čůrání. Na Amnesii bylo krásné, že jste věděli, že i se závislostí na lexaurinu a neurolu na tom pořád nejste tak špatně, jako váš hrdina. Možná bych měla být ráda, že Oswald alespoň není fetka, která do sebe klopí jedno laudanum za druhým, když už má očividné sociopatické sklony a je pravděpodobně alkoholik, ale zase nevidí svítící dicky. Další zvláštností Oswalda je slabá kondice, nebo alespoň tím autoři obhajují fakt, že nemůže pohnout "těžkými předměty". Je to trochu zvláštní, vzhledem k faktu, že má být původně řezník a Daniel se ani neudží na nohou. Kategorie "těžké předměty" zahrnuje například stoly, nebo barely, takže nemůžete ani myslet na to, že byste zabarikádovali dveře. Vážně, nejtvětší interaktivní objekt židle, k čemu mi to asi je? Nemůžu si vzít ani koště. Mandus je taky pěkná frfňa, protože odmítá sáhnout na volně povalující se nářadí, nedej bože, aby si zničil manikůru. Zlatý Danny, který si zachoval nádech maskulinity, i po té, co prasklo, že chodil po Egyptě s dámským slunečníkem.

         Nemyslím si, že se grafika zhoršila, spíš zůstala naprosto stejná, jaká byla před třemi lety. Podlahy, stěny a jiné struktury vypadají perfektně, bohužel animace strojů je místy vypadá jako v prvním traileru. Není to špatné, ale mohlo to být lepší. Nevím, jak jsou na tom ostatní, ale spousta předmětů mi propadávala podlahou, případně se sekala ve vzduchu. Ok, je to venku pár hodin, tak dejme tomu. Mám pocit, že to se mi v The Dark Descend nestávalo, ačkoliv se mi tam podařilo ve vodní části běhat tak chaoticky, že se chudák Kaernk bugnul ve zdi. Patří to mezi mé dva největší herní zážitky. Ten druhý byl, když jsme s Elen utíkali před Slenderem a najednou jsme se ocitli v modrém nebi. Dodneška nevíme, jak se to stalo, v té hře taková vrstva ani není, what the Fuck.

Když už jsem zmínila Kaernka- Kopírování předchozí hry můžeme demonstrovat  na scéně v tunelech. Co tam sakra dělá? Proč tam je? Nedává to smysl, všechny monstra ve hře jsou uměle vytvoření mutanti a najednou tohle. Ale můžeme ho scénáristům odpustit, protože nejdůležitější částí Amnesie je hydrofobie, kterou si odnesete. 

 "...tak to nebylo víno. Typické."

         Kromě zcela náhodně položeného vodního monstra jsou všechny monstra prasata. Je jich nespočet a ze začátku před vámi utíkají, takže když budete hrát jako rozumná mladá žena, což znamená, že jim na rozdíl od těch na adrenalinu závislých dobrodruhů nepolezete do cesty, nechají vás na pokoji. Později jejich přítomnost signalizuje praskání žárovek, takže očekávaná lekačka se nekoná. Největší teror je na konci v podobě techno-prasete, ale o spoilerech později.

         Nejsilnější stránkou hry je sountrack. Hudební pozadí The Dark Descent nebylo špatné - teď ze mě mluví Brit, bylo to úžasné, co si budeme povídat. Ale Prasokalypsa to dovedla k dokonalosti. Přes všechny negativní segmenty hry a nenaplněné (přehnané) očekávání, je AMFP neuvěřitelně děsivé a hráč by se bál, i kdyby za celou dobu nepotkal jediné monstrum. A za většinu atmosféry vděčí hra právě sountracku. Dabing je taky brilantní. Alespoň něco se v téhle záležitosti podařilo na deset bodů ze deseti.

         Ke story; Továrník Oswald Mandus se probudí z horečky, ve které ztratil paměť. Jediné, co si pamatuje, je, že ho jeho děti potřebují. V průběhu hry Oswaldovi volá tajemný muž, který mu přikazuje znovu spustit stroj v továrně, pokud chce Mandus zachránit své syny.  Což je v podstatě zápletka; Běháte, zapínáte stroje a během toho sbíráte dopisy a listy deníku, které by vám mohly eventuálně vrátit vzpomínky.

         Ukáže se, že hlavní hrdina je sice psychicky stabilní, ale to neznamená, že není cvok jako kukačka. Jde o notorického workoholika s komplexem nedoceněnosti a jeho obrázek najdete ve slovníku pod heslem zdomácnělý psychopat. Jeho dům je doslova narvaný prasečími motivy a to v kombinaci s velice pochybným uměním a vůbec celé vybavení domu značí neuvěřitelnou sexuální frustraci. Motiv hry vypadá na slibnou kanibalistickou zápletku, ale při hraní si nejste jisti, jestli hra spíš plynule nepřejde v Vase de noces. Implikovaně se nekoná ani jedno. Bože díky za ty dary. V průběhu hry vám začne být jasné, že jsou Oswaldovy děti mrtvé a že je pravděpodobně sám zabil. Potvrdí se to až v posledních minutách, ale kontex je tak matoucí, že stejně nevíte ani ň.

 

<následuje spoiler spoilerů a rozuzlení>

Připomíná mi to Dog ending Silent Hillu 2. Musím se podělit.

         Oswald byl původně velmi milý a hodný muž, který miloval své děti a svou (mrtvou) ženu a pomáhal chudým, bohužel se dostal na pokraj bankrotu. Aby se zachránil, chtěl urychlit stroje ve své továrně pomocí několika vychytávek, které našel ve spisech "strejdy z Brennenburgu.*" 

Podle jedné teorie to ve výsledku vedlo k tomu, že omylem rozpoltil svou duši a zbláznil se. Podle druhé ho v Mexiku posednul aztécký bůh. Začal dělat pokusy na lidech s cílem vytvořit prasolidi, prasoarmádu, jak chcete, a stvořil retro-verzi Glados, Shodan, Hala, nebo něčeho podobného. Stroj ke své obsluze potřebuje prasečí mutanty, ale jinak je zcela autonomní, žije si vlastní život a naprosto pohrdá lidstvem. Když se Mandus probudí se ztrátou paměti, tak se svým stvořitelem úspěšně manipuluje a nakonec vypustí do ulic Londýna armádu prasolidí, které začnou žrát nebohé obyvatele. S největší pravděpodobností původně šlo o Mandusův plán, jeho původním záměrem zřejmě bylo vytvořit novou rasu. Oswald totiž chtěl odvrátit 20. století, protože při svých nešikovných okultních pokusech zahlédl hrůzy první a druhé světové války. Své vlastní děti zabil proto, aby se nedožily války. Což bylo od něj velmi neslušné. Taky mám více víry v lidstvo v Shingeki no Kyojin než v naše světě, ale to neznamená, že si budu hrát na kokota a vypustím Kraken- Titán- Prasata, proboha.

Ale musím říct, že scéna, kdy běháte hořícím Londýnem a okolo vás prasata žerou lidi, mě donutila přehodnotit můj dosavadní "je to hovadina" status na "JESUSFUCKINGCHRISTÁÁÁÁ!!!!!"

         * Prosím vás, strejda z Brennenburgu může být jen Alexander, nebo Daniel. Vzhledem k tomu, jaký je Oswald budižkničemu a aristokrat, viděla bych to na Alexandera. Jenže Alexander nebyl člověk a navíc měl zájem jen o návrat do své dimenze za svou milovanou. A měl rád Daniela. Ve hře je několikrát naznačeno, že kanonický je ten konec Amnesie, kde Daniela zachrání lidé. Z toho by se dalo usoudit, že Oswald bude potomkem Daniela. Ale dost pochybuji o tom, že by Danny měl po Brennenburském teroru chuť přibližovat se k okultním praktikám na míle daleko. Prostě to vypadá, že Alexander/Daniel mpreg je kanon a je 1:50ráno, takže mě nikdo nemůže přesvědčit o opaku.

<konec spoilerů>

 "Ach bože, jak já nesnáším děti."

         Nemůžu se rozhodnout, jestli je to geniální, nebo naprosto stupidní. Machine for Pigs má své světlé chvilky. Atmosféra je skvělá, ale asi to není dost strašidelné na to, aby hráč přestal přemýšlet, protože velice rychle přijdete na jediný možný vývoj děje. Je tam pár nejasností, které se neupřesní do samého konce, ale i tak hrajete už jen to, na co jste sami přišli. To se vám sice mohlo stát i u The Dark Descent, ale určitě ne u Penumbry. 

Ale bylo by pokrytecké tvrdit, že jsem neječela tak, že si sousedi mysleli, že poprvé čtu 50 Shades of Grey. I přes to, že strach má pomalý rozjezd, nakonec vás celé pohltí. Oswald je taky dobrý charakter; Dávám mu 8/10 a to mám hodně vysoké standarty, díky Hiddlestone, nasadil jsi mou laťku tak vysoko, že teď můžu spát jen komixovými hrdiny, nebo s ženami. Ale Daniel měl 9/10. Není to zlý, ale můj ex-přítel by to udělal líp.

         Na Machine for Pigs jsme čekali dlouho. Velice dlouho a výsledek není špatný. Je to dobrá hra, je děsivá a je to velký nadprůměr v porovnání se všemi existujícími hrami tohoto typu. Ale mohla být lepší. Kdyby její mateřskou lodí nebyli Frictional Games, byla by to bomba. Ale takhle hráč dostane pocit, že ze sebe studio nevydalo to nejlepší. Navíc herní doba tři hodiny? Vážně?

Litchi Hikari Club

 Vzpomínáte si ještě na film Vlna? Banda děcek, co si jedno dne řekla, že udělat si fašistickou společnost bude děsná sranda. Tak tyhle to napadlo taky.

Už žádný Naoi a jiní falešní sobi!
Představuji vám bandu chlapců v přesně Těch uniformách, kteří jdou za přesně Tím cílem!

A není to hezké.

Bokura no☆Hikari Club

Bylo nebylo...
Kdesi na blíže neurčeném místě v blíže neurčením čase byli tři kamarádi. Kamarád znamená v tomto případě lidské mládě mužského rodu. A mláďata lidského rodu mají tendenci sdružovat se do smeček, nebo-li skupin.
Tak si tihle chlapečci založili klub a pojmenovali ho Hikari (wordem vtipně přejmenováno na Hákaři). Jako Hiroshi, Katsura a Riku.Och jak vynalézavé.

A... nedělali nic zajímavého. Pak se k nim nachomítl Zera. Zera byl velice nadané a geniální dítě a tak ho chlapci vzali k sobě.
A pak dalšího.
A dalšího.
A bylo jich devět.
Idealista, šprt, okultista, zloděj, sociopat, militarista,  teplouš a idiot.
Takže takový běžný pracovní materiál, se kterým se lidi pokouší ovládnout svět.
Ne, vážně, ověřte si to v učebnicích dějepisu a na wikipedii.
A tak Zera vymyslel skvělou hru na nacisty. Totiž, spousta desetiletých dětí se pokouší podrobit si Zemi pomocí robota, no ne?

 A vy si říkáte "Hahaha! Utřinosi chtějí ovládnout svět! To teda! Podívám se, jak jim to nevyjde! "

Kurvadoprdele.

Litchi Hikari Club 

Když už jsem zmínila Vlnu, tak tam byl vůdcem učitel. Učitel, který nakonec díky své autoritě ty smrady zastavil. Hikariho klub příčetnou autoritu nemá. Všeobecně dospělými pohrdají. A tak spíš vyrostli tak nějak v duchu Pána Much.

A budou válečné oběti.

Litchi Hikari club je vlastně první díl. Odehrává se několik let po flasbacku ve formě Hikari clubu. Takže kolik těm chlapcům může být? 16? 17? Tak prej 14. Haha. Jsem pedofil. Poznám nezletilýho.
A jak vyrostli? Do krásy? Ale jo, v rámci možností kresby.
Ovšem jde o to, v co vyrostla jejich malá fašistická společnost.
A maminka mi říkala, ať si dávám pozor, s kým si na písečku hraju.
Jejich snahy o světovládu se zasekli u toho, že se snaží naučit robota myslet. Na ovládnutí světa to tedy sice ještě není, ale bohatě to stačí na spoustu problémů a na to, aby se projevila Zeraova nechutná krutost.
A není to vtipné.

Možná si k těm k těm chlapcům vypěstujete něco jako zvrhlou lásku skombinovanou s nenávistí, jejíž síla by mohla zvednout 5 000 000 000 středních tanků typu M4-Sherman do výšky 1 m a tam je nechat 10 minut levitovat. Pravda, hezkým chlapcům v uniformě se odpustí všechno. Gord když to stojí rovně a brebentí německy... Ale dětem se neubližuje, vy hovádi. *mateřský komplex: activated*

Manga disponuje přesně tím odporným stylem kresby, co je k vidění snad jen v guro hentai mangách. Realistická, strohá a co se dá nakreslit černou, nemusí být šedou. Bledé tváře a rudé rty můžete nakreslit jako bílý obličej bez mimiky a černočerné čáry někde pod nosem. Kresba, která je v těch nejčernějších nočních můrách, protože nepovoluje jakékoliv odlehčení situace a pak i gagy se slupkou od banánu vypadají jako tragédie. Čekáte totiž, že uklouznuvší subjekt narazí na tvrdý objekt a roztříští si lebku. Nebo nějakou podobnou nechuťárnu.
Na druhou stranu, kdyby to mělo jinou kresbu, všechny řeči o ovládnutí světa a podrobení národů by byly považovány za dětské blábolení.

Co se týče duševního zdraví aurora, nejsem si jistá ničím. Ohledně fandomu... WTF? Tolik fanartů a cosplayů a přitom to není nic extra... Huh? A poslední... Cílová skupina.
Kdo to proboha čte?
Muži. Dospělí, staří chlapi.
A pak děvčata.
Třeba já. migrují od jednoho konkrétního fandomu

A teď bych si dala tu samou zápletku, ale s děvčaty.
Něco, jako kdyby si nějaká sladká dívka konečně řekla DOST...A začala se chovat naprosto mimo normální charakter.... A pak holky převezmou vládu nad světem... POČKAT! PROBOHA! NE!

Autor: Furuya Usamaru

Název: Bokura no Hikari Club
            Litchi Hikari Club

Žánr :Drama, Horor, Psycho, Yaoi (už dáváte pozor, co?), Het, Guro...
Stav: ongoing

Hellsing

 Tak jsem strávila osm hodin sledováním Hellsingu a teď se cítím, jako by ve mně něco umřelo.

Nagat píše o anime! OMFG! Nejnavštěvovanější blog o anime v ČR najednou píše o anime! Umřeme!

Na poslední ovy jsem se těšila už od doby, co skončila manga. Pamatuji si, že jsem ji četla ještě když vycházela a při bližším hledání se ukázalo, že skončila v roce 2009. To by vysvětlovalo některé nesrovnalosti v mé hlavě – například to, proč mě tehdy ta všudypřítomná krev tak fascinovala. Zestárla jsem a je to oficiální diagnóza.

Jelikož Hellsing je klasika, tak asi nemá cenu ho moc rozpitvávat. Zápletka se točí kolem organizace Holy Order of Protestant Knights, jinak také nazývána podle svého zakladatele Hellsing, která čistí svět od upírů a jiných nepříjemných kreatur. K tomuto účelu zaměstnává Alucarda (povšimněte si, u kolika názvů je Japonci opěvované písmeno L), mocného upíra z mýtických z dob, kdy se upíři na sluníčku netřpytili. Bohužel, to se moc nelíbí konkurenční vatikánské organizaci Iscariot, která neplýtvá jakoukoliv příležitostí, znepříjemnit protestantským Briťošům život. A aby toho nebylo málo, tak ještě odněkud z kanálů vyleze armáda zmutovaných esesáků. Klasssika.Btw.: Byli v Supernatural už nacisti? Jestli ne, tak to přijde, jakože se Sybila jmenuju.

Hellsing se vyznačuje klasickou překombinovanou zápletkou, kterou jsou ovšem Japonci schopni uhrát, spoustou krve, zcela náhodných chibi scén a teroru v podobě japon-angrič-němčiny. Kromě toho je to jedna z mála sérií s neprůměrným množstvím panen. Je ironií, že to napsal chlap, co původně kreslil hentai. Špatně řečeno, protože panny jsou vlastně už jen v hentai a na Tumblru. TO je ironie.

***

Zajímavé je, jak byl zpracován. Původní manga byla předělána do seriálu, když ještě nebyla dokončena, takže se televizní série vydala svou vlastní, neslavnou, cestou. O čtyři roky později někdo přišel s nápadem udělat ova podle mangy, které se dostane dál než původní seriál. Mezi jednotlivými díly se muselo čekat, než vyjde dostatek dílů mangy, aby se z nich mohl udělat scénář. Naštěstí jsou Japonci v blití scénářů rychlí jako Troška, takže ovy vycházely přibližně s půl ročním odstupem. Ale i tak se to roztáhlo na deset dílů a čekat na ně bylo velmi dlouhé utrpení. A když moc dlouho čekáte, tak zapomenete. Takže jsem si musela pustit všechny díly po sobě. 

[Spousta spoilerů]

O ovách 1-3 nemá cenu se nějak bavit – jsou identické se seriálem – a o ostatních jsem se kdysi letmo zmiňovala. No Rip Van Winkle for you.Věnovala bych se těm posledním třem, které jsem zanedbala – tedy od toho dílu, kdy Seras zmasakrovala Zorin za to, že zabila Pipa. Nikdy jsem neměla Seras moc ráda – chápete, blondýnka s pětkama, která ženská by ji měla ráda- Ale tehdy si získala mé sympatie. Docela mě to dojalo. Ať se jde Titanik bodnout. Kdyby tam místo Rose byla Seras, tak vám garantuji, že Jackova smrt by nezůstala nepomstěna. Ten ledovec by strávil zbytky svého ubohého života v takových bolestech, že by mu globální oteplování připadalo jako brnkačka.

Osmá ova je v podstatě o tom, že Maxwellovi hrábne, Alucardovi naroste knírek a Anderson má sexual tension úplně s každým. Většina postav si zatím pamatuje, že původně přišli zabít nácky, ale nadšení pro práci už z nich nějak vyprchává. Možná je to tím, že jsou nabodaní na kůlech. Chudák Maxwell tak taky skončí a potvrdí teorii, že muži s dlouhými vlasy umírají velmi dramaticky a po smrti se jim rozvážou culíky. Všeobecně, v Hellsingu všichni dlouhovlasí muži nakonec skončí v tak bezbranné póze, že si nejste jistí, jestli to nakonec nebyli baby, stejně jako Integra. Pokud teda Integra není chlap.

Každopádně by se tenhle díl stále dal definovat jako shonen – senien žánr, s dramatickým příběhem o přátelství, rivalitě a cti. Což se o deváté ově už říct nedá. Všichni najednou začnou vypadat o deset let mladší a kamera zabírá, kromě krve a akčních scén, náhodné zadky mužského osazenstva. Na nácky už si nikdo nezpomíná a Alucard má nad Andersonovým umírajícím tělem tak dramatický flashback, že jsem si na vteřinu myslela, že jsem si pustila bonusový díl pro dámy - Hellsing: The BL AU. Když jsme u něj, přísahám bohu, že jsem si při čtení mangy vůbec nevšimla té scény, kdy shota Alucarda přefiknou.

• Just like I said.
  • They raped him.
    • He raped him.
      • He actually raped him.
        • And I didn't notice.

Je sice pravda, že v té manze se to dá jednoduše přehlédnout, ale já byla patnáctiletá Nagat! Slovy Patnáctiletá Nagat!
Má pověst je zjevně opravdu horší, než Nagat samotná, a dostáváme se do situace, kdy Nagat sama uvěřila povídačkám o Nagat. Víte, když se s ní potkáte, zjistíte, že je v rozporu s jejím blogem; není až takové prase, její rétorika je naprosto příšerná a neumí udělat "rape-face". Tedy pokud k ní nepošlete hezkého shotu.
Alespoň jsem si tu scénu pustila jako konpenzaci asi desetkrát v blu-ray kvalitě.


Ke konci konečně dojde k souboji mezi Alucardem a Walterem, který zradil Hellsing, a jediné možné vysvětlení tohoto jevu je žárlení na Andersona. Ukáže se, že mládnutí postav není jen dílem animátorů, ale součástí zápletky. Gratuluji, udělali jste je mladé a shippabble ve chvíli, kdy už jsem v branži zašla tak daleko, že mi věk připadá nepodstatný? Pěkně děkuju.


V posledním díle se stane více podstatných věcí, než v celé sérii dohromady a je to super. I když trochu mě zklamala ta scéna, jak si Schrödinger uřízne hlavu. V manze to bylo tak super a tady to odbyli. Integru osvítí, vzpomene si na nacisty a osobně jim jde naklepat budku. Walter se promění ve shotu a Alucard na sebe vezme podobu děvčátka, ať ze slušnosti, z výsměchu, nebo z obrany před yaoi chtivým publikem.
A je tam Kapitán. Kdo tvrdí, že mu nezavrněly vaječníky, když začal Kapitán pobíhat nahoře bez, nemá mou úctu a je lhář. Platí i pro chlapy. Poslední čtyři díly kvalitativně předčí zbytek série a to nejen animací a hudbou. Tedy, u devátého by se dalo polemizovat nad poměrem fanservisu a děje, ale trocha odklonu od zápletky nikdy nikoho nezabila.


[Konec spoilerů] (jako by to bylo důležité, stejně to čtete)
Dostala jsem objednávku na objevení zhodnocení Hellsingu, mohu se o to krátce pokusit. I will try!
Víte, ony to někdy dojmy z Hellsingu byly, ale poslední dobou to nějak mizí z rubrik (blbne blbne) a já  se nerada štrachám ve své... umělecké minulosti. Všichni děláme chyby, ok? Když jsme u těch starých, které nejsou moje, připomeňme si třeba tuhle.
V mých vzpomínkách je manga naprosto fenomenální a když jsem ji teď rychle projížděla, tak kresba byla skvělá. Seriál si už vůbec nepamatuju, jenom vím, že jsem měla raději jeho verzi začátku, než ova verzi.
Co se filmů týče, do útoku na Londýn celkem nuda. Pak se rapidně zlepší jak animace, tak spád děje a je tam skvělý soundtrack. Pochopitelně to vizuálně není Madoka, ale slušný průměr.
Takže 7 z 10? Dobrá, 8 z 10, protože jde o Hellsing. A Hellsing je v kánonu.
I don't even try.

Chtěla bych napsat něco o fandomu, ale- Hahah, anime a velký fandom? Nehrozí. Kvůli doujishi jsem vlezla na Aarinfantasy (bože, ta stránka je zabitější než moje morální hodnoty) a zjistila jsem, že jsou tam úplně stejné věci, jako v roce 2009. S tím rozdílem, že ani jeden z linků na stažení nefunguje. V životě jsou chvíle, kdy vztáhnete ruku k nebi a zařvete: "PROČ MEGAUPLOAD?! Jak jsi mohl?!!!"

Mimochodem, kteří že cosplayeři to před lety fotili ve Šternberku? Myslíte, že o vás nevím, mothafucas? 

Hannibal: Season 2

 "Epický estetický zážitek, důkaz pravého filmařského génia v podobě adaptace jedné z nejznámějších knih minulého millenia."
– The New York Times na začátku série, aniž by to viděli

"NHJSFBSUFBWJKDBWEHN,JK"
- The New York Times na konci série, když se konečně koukli

              Bryan Fuller už to definitivně vzdal a začal se naprosto orientovat podle vlastní poznámky pod čarou "Na motivy románů Thomase Harrise". Výborně pracuje s původními charaktery a referencemi z knih, ale časoprostorová linie už je někde úplně mimo. Ještě na začátku série se dalo doufat, že se nějak situace nějak spojí s knihou, ale tahle realita se úplně oddělila ve chvíli, kdy si Will uvědomil, že jeho problémy nebudou až tak úplně způsobeny encefalitidou. Tagged: Alternate Universe - Canon Diversion

Na druhou stranu, koho to zajímá, když nejdůležitějším specifickým znakem Hanibala v knihách jsou jeho kanibalistické vtipy a ty ve filmech nedostaly prostor. Jestli vás zajímá, jak to bylo doopravdy, pusťte si Červeného Draka. Now we're gonna be homo.

              Co si budeme povídat, můžeme si za to sami. Ne, že bychom nevolali "Someone please help Will Graham!" dost nahlas, ale jak víme, je to jen podprahová zpráva pro "Hanni, přestaň se vrtat ve Willově hlavě a raději ho přehni přes nejbližší rovnou plochu, protože v atmosféře je tolik sexuální frustrace, že tají ledovce." Will si pochopitelně uvědomil, že s takovou mu nikdo nepomůže a že jeho role pasivní roztřesené oběti sice přitahuje všechny psychopaty v okolí (Matthew, já ti fandila), ale jeho princové na bílém koni jsou do jednoho naprostí kreteni, a tak se zachránil sám. Mám podezření, že Bryan přečetl nějakou omegaverse a chtěl nám důrazně připomenout, že Will není hrdinka shöjo mangy.

              Will plánuje. Will manipuluje. Will zabíjí. Což je vývoj, který nikdo nečekal, protože Hugh Dancy je babe a když naposledy zabil člověka- však víte, jak to dopadlo. A Edward Norton je taky babe, takže buď jde o typické příslušenství, které dostanete k softwaru Willa Grahama, nebo má celá Tumblr komunita skutečně problém s ideatorním sadismem. Vývoj jeho seriálového charakteru se popsat jen větami starých filozofů, jako "It makes me both scared and aroused." a "It makes my kokoro go doki doki and by kokoro mean a vagina."

Would you do anything for me?
Buy a big diamond ring for me?
Would you kill Hannibal Lecter for me?
I'm pretty sure this is how does that song go, baby.

              Pokud někdo zažil ještě překotnější vývoj osobnosti než Will byl to Frederick Chilton. Ve chvíli, kdy svého nepřítele pochopíte, zamilujete si ho a on pak zemře. Nebo tak nějak to Ender říkal. A tvářil se důležitě, fracek jeden, diváci TV sérií to dělají každý den, jen on u toho musel mít hysterickou scénu. Uvěznění Fredericka byla třešeň na dortu nebetyčné ignorace Jacka Crawforta. Potřebujeme někoho zatknout za kanibalismus někoho, kdo má značné chirurgické schopnosti a má potřebu dominance – Hej, co třeba toho vegana, co je naprostej lempl a největší sub v celý sérii?

              Několik slov k případu Margot: Tam, kde je Frederick Zlatíčko roku v předávání cen Tumblru, tam má Margot Verger sošku zlatého Troll face. Jde asi o Bryanův nejrozporuplnější počin v seriálu. Margot je totiž v knihách velmi maskulinní lesba, což je možná následek toho, že ji její bratr zneužíval a Bryan nechtěl vytvářet dojem kauzality, která by mohla být negativní pro reprezentaci LGTB. Tak udělali Margot atraktivní ženou. To Tumblr nesl dobře. Ale pak měla sex-scénu s Willem a ti pitomci ze social justice sfér se málem zbláznili a volali po ukončení série. Co na tom, že i v knižní předlože kanonicky touží po dědici. Informovanost je vám k ničemu jako Magneto v době kamenné, pokud dojde na social justice bloggers. Poslední dobou si koledují o pořádnou ránu do obličeje.

              Charaktery, atmosféra i vraždy jsou čím dál temnější, ale přitom zvládnuté naprosto brilantním způsobem, takže nejde o krvavý mišmaš typu Repo, natočený jen proto, že ze Sawu zbylo několik hekrolitrů umělé krve a bylo škoda ji vyhodit.
Zatím, co v předtím Hanibal systematicky ničil Willa pro svou zábavu, tentokrát je to Will, kdo se dostane tomu druhému pod kůži. A to tak podprahově, že si toho možná ani nevšimnete, protože si nemůžete si být jistí, jak moc je ten roztomilý detektiv z první řady v Hanibalově vlivu a kdo vlastně všechno (ne)žije. NBC Hannibal má schopnost diváka naprosto citově vyždímat.

             Vrchol důvěry jsou dva kanibalové, kteří- První řada se nesla v duchu silně sarkastického No Homo. U druhé sezony už se nikdo nepokoušel o sarkasmus. Vztah Hanibala a Willa, ať už je to cokoliv, je pravděpodobně nejdysfunkčnější forma mezilidského pouta, který můžete ve všech fandomech najít a to jsou do statistiky zahrnuty i chlapci Mirage of Blaze a jiné páry, které sami sebe odsoudily k záhubě.

             Celý NBC Hannibal je zhmotněním nejtemnějších shipperských snů. Ale proboha, lidi, vážně ty omegaverse někom zastrčte. Víte, že všichni už vědí, jak se dostat na Ao3 a kdybych si dala řazení povídek podle kudos a měla se napít při každé neomegaversi, zůstanu nepříjemně střízlivá. Žijeme v nebezpečné době, kdy má každý druhý spisovatel Tumblr a Brian je... just a fucking asshole.

             Byli jsme přesvědčeni, že Hanibal Willa dostal a že příští řada bude jen seriálová verze Sweeney Todda a potom se ukázalo, že Will dostal Hannibala a pak přišlo finále. Tak intenzivní vnitřní křik stovek týraných duší, jako u konce sezony, byl v astrálních sférách naposledy slyšet, když Mary zastřelila Sherlocka. A fanoušci Supernatural si stěžují, že se Dean, Eren a Nagat pravděpodobně sejdou na skupinové terapii nazvané "Stal jsem se tím, co jsem vždycky nenáviděl." Pro ty, co to neslesují, poslední díl Hanibala vypadá asi takhle:

              Zajímalo by mě, co by řekla má matka, protože mám pořád v paměti, jak jsem se jako malý fracek dívala na LOST a Charlie se tam zrovna topil. Matka to vypnula a na můj protest odpověděla: "To se jako chceš dívat, jak tvůj miláček umírá? Seš úchyl? Co by z tebe vyrostlo?!" Děkuji, mami, zachránila jsi mou mravní výchovu.

              Experti nemají tušení, co Bryana donutilo vzít své rozkošné Pushing Daisies a prohodit je simulátorem závislosti na kokainu. Přitom nějakým zázrakem dokáže manipulovat s diváky tak, že naprosto zapomínají, že jde o show o detektivovi na sebedestruktivní cestě za dopadením neuvěřitelně nebezpečného psychopata. Všechny cesty vedou k masakru a na ukazatelích v příkopě je napsáno "Jen pro sebevrahy" a my stejně všichni doufali, že vyvrcholení děje v podobě penetrace nebude zahrnovat nůž. Zůstaň slepá, Alano. My to děláme pořád.

Hannibal

Když jsem tu naposledy psala článek o seriálu, ve kterém se vyskytoval psychopat, tak jsem prakticky mohla slyšet, jak čtenářstvo stříhá ušima. Z toho důvodu použiji pro úvod pro další seriál dvě slova, která by mi mohla zajistit pozornost.

SÉRIOVÁ VRAŽDA

Není na tom nic špatného. Tohle je internet, všichni tu máme rádi vraždy a masové vrahy. Dobře se tím zkracuje čas mezi vařením, hraním násilných videoher, sledováním perverzního porna a uctíváním Satana.

Hannibal

Jak už název napovídá, Hannibal je cooking show. Ale výsledné pokrmy dáváte do huby na vlastní nebezpečí.
První, co vás napadne je pochopitelně, jak moc velká vykrádačka Mlčení Jehňátek to je.
Odpověď je nasnadě: Velká. Ale pořád ne tak velká, jako sequel filmu.
Shrnutí seriálu v jpg.

Zázračný konzultant FBI, Will Graham, je přivolán k případu sériových vražd. Umí se totiž vcítit do mysli psychopatů a dokáže dokonale porozumět jejich chování. Bohužel ani se svou superschopností a celým týmem vyšetřovatelů FBI nestačí na sestavení psychologického profilu vraha mladých dívek. Musejí tedy požádat o pomoc někoho kvalifikovanějšího a zkušenějšího. A protože FBI vždycky ví, kam jít pro pomoc, požádají o ni soudního psychiatra Hannibala Lectera.

Will Graham je raritní koktejl poruch osobnosti a neuróz, které jsou tak krásně nakombinované, že dokážou vytvořit relativně fungující celek. Jednoduše je pro psychiatry něco, jako pro Tumblery personifikace dvou homosexuálních Nutell souložících za práva žen. Jak by historickým termínem řekl klasik: Aaaaaw yeaaah, me gusta

S obličejem Hugha Dancyho je z Willa opravdu roztomilý chlapec, připomínající vyděšené štěně, a většinu času se třese jako sulc. Je opravdu překvapivé, že jsem na internetu ještě neviděla povídku s tagem Omegaverse, protože Will je typickým příkladem charakteru, který by se dal odborně označit jako omega in heat. Což by mimochodem také vysvětlovalo, proč ho kolemjdoucí psychiatři očichávají, když se nedívá.

Hannibal Lecter je pochopitelně jeho naprostým protipólem. Klidný, vyrovnaný a 99% času v dobře padnoucím obleku. V kombinaci s obličejem Madse Mikkelsena to považuji za otevřený útok na mé vaječníky. Nevěřilli byste jak dlouho už čekám, až bude někde ke stažení Jagten. Čekala jsem na něj celý minulý rok a nikdo prostě nebyl schopen udělat rip. Hannibal většinu času stojí v pozadí, creepuje okolo, sem tam někoho sní a dívá se na Willa pohledem, specialisty klasifikovaným jako "yes, yes, 10/10 would fuck". Pokud ve scénáři bylo "Hannibal looks at him like he would like to eat him", tak jsem si jistá, že si to Mads přebral špatně. Ne, že by si někdo stěžoval.

Pořád nevím, jak hledat porno, aniž bych měla válečný flashback na tu povídku s Magnetem, Xavierem a Hannibalem. Je to velice nepohodlný cockblock, protože sexual tension mezi Hannibalem a Willem je minimálně tak velká, jako mezi Sherlockem a Watsonem.

Docela shipuji Sherlock fandom s fandomem Hannibala.

"Nejsem psychopat, jsem vysoce funkční sociop-" "Já jsem. Já jsem psychopat." "..." "...a někdy jím lidi."

Fannibals, nebo jakkoliv si to říkají, jsou šílení. Ale šťastně šílení. Navzdory faktu, že show je o psychologické manipulaci, kanibalismu a explicitních vraždách, fandom zjevně jede na cracku. Jsou velice šťastní. I bez hiatusu jsou v mentálním stavu Sherlockians.
Navíc jsou velice zdvořilí a rádi vaří.

Série má zatím venku šest dílů a plánuje se jich 13. Nebo spíše dvanáct, protože NBC zabanovala čtvrtou epizodu kvůli událostem v Bostonu. Na inernetu je ovšem dohledatelná.

Na stupnici od Sherlocka BBC po Elementary, je to mírný nadprůměr. Asi jako American Horror Story, možná o něco lepší. Jsem ji 100% jistá, že to dokoukám. I kdybych měla jít přes mrtvoly. Hahaha, jsem tak vtipná.

Seriál patří k těm očekávaným a populárním, takže má fanstránky i v našich vodách a dá se dobře sehnat s českými titulky. I překlady jsou docela rychlé. Titulky jsou většinou do dvou dnů po premiéře dílu.

American Horror Story

Byl jednou jeden domeček v tom domečku stoleček, na stolečku mistička, blablabla, a ve sklepě byla spousta nymfomanických mrtvol.
Vypadá to, že bych se mohla probrat z mrtvých- hahaha, dobrý vtip, musím se za něj sama pochválit, protože nikdo jiný to neudělá. Jediné co jsem v poslední době probrala z mrtvých, byl Král Litchů a to bylo na Velikonoce. (Ráda vypouštím zombie na Velikonoce. Patří to k tradici.)
Berte to jako úvod pro recenzi seriálu, kde to trochu hnije.

American Horror Story

Název série dokonale vystihuje atmosféru celého příběhu. Jak jednotlivé scény, tak celý děj vypadá jako by byl splácán ze všech hororových klišé a zápletek používaných v amerických béčkových hororech. Samovolně otevírající se dveře, šílený vědec, dvojčata, mrtvá služka – jediné, co v první sérii neuvidíte je vraždící klaun a kamerový systém značky Paranormal Activity.
Dalo by se říct, že hlavní postavou je Dům. Už proto, že je od základů až po komín prolezlý červy, kteří si tam vesele hodují na mrtvolách. Mít v domě jednu, dvě mrtvoly není nic zvláštního, každý starý barák má minimálně mrtvého nacistu na půdě (pokud vaše bydliště statistiku nenaplňuje, dejte si pozor, abyste jeho příspěvkem nebyli právě vy), ale tenhle Dům je tak narvaný dušemi, které nemohou najít klid, že se mu pomalu nevyrovná ani váš bazén v Sims.
A právě do tohoto optimistického domečku se nastěhuje tříčlenná americká rodina. Nenajdete lepší sestavu pro dům plnejch naštvaných duchů, než jsou tihle tři.
***

Ben Harmon je psychiatr, který, kromě toho, že vám potvrdí vaši dávnou teorii, že jsou psychiatři idioti a berou peníze za nic, zahnul své ženě se studentkou. Jejich manželství na tom tedy není nějak zvlášť dobře, proto se rozhodli přestěhovat a "začít od znova".
Jenže jeho milenka, kromě toho, že je krásná a inteligentní, je i dokonalý důkaz toho, že si chlapi nedávají pozor, do čeho strkají svůj orgán primárního myšlení. Dovolím si k popisu situace použít citaci jednoho mého známého - uznávaného a zkušeného vědce v tomto oboru; "Ve chvíli, kdy se mi nahrnula krev zpátky do mozku a došlo mi, jakej je magor, bylo už pozdě, protože byla v jináči."Ne, že by si to pánové nezasloužili.

Benova žena Vivien se z nevěry svého manžela vzpamatovává docela těžko. Naštěstí ihned po nastěhování se jí objeví dalších 99 problémů, což není neobvyklé, vzhledem k tomu, že je barák plnej duchů. Mimo jiné Vivien otěhotní. A jedno z těch dětí je pravděpodobně Miška Coll- Antikrist, ale dobře jí tak, protože tohle dítě mělo "stmelit rodinu zase dohromady". Dítě není izolepa, ženská. Neslouží ani jako náplast na nevěru, ani jako potvrzení vztahu, dokonce ani jako důvod k nespáchání sebevraždy. Je to samostatná lidská bytost a určitě by bylo nadšeno, kdyby se později dozvědělo, že bylo zplozeno proto, že jeho otec zahnul matce s vysokoškolačkou, yolo. 

Když jsme u potomků se světovými problémy, třetím členem rodiny je Violet. Její věk je záhadný, v jednom díle je jí 12, pak 14 a hned na to má sex- WTF, Violet, seriously. Je to celkem sympatická dívka se sebevražednými sklony, což je na místě, protože její otec je psychiatr. A teď bez ironie; oblíbíte si ji. Oblíbíte si ji, protože není úplně pitomá, není to sexbomba a hlavně: Tate ji miluje. A když jí miluje Tate, tak nemůžete odporovat. Je fyzicky i psychicky nemožné zavrhnout něco, co chce Tate.

"Myslela jsem, že jsi jako já. Že tě přitahuje temnota. Spletla jsem se. Ty jsi temnota."

Tate je jeden z Benových pacientů a Violet prokáže nádherný úkaz sebedestruktivního chování, když si s ním začne. Tate je typický učebnicový psychopat – narušený, sociálně neadaptibilní, ale i krásný, charismatický a okouzlující což je mimochodem taky důkaz toho, že vy psychopati nejste a vystřílel střední školu.

Hraje ho Evan Peters a je SHP (sexy, hot and psychotic), takže se nad ním budete roztékat až do chvíle, kdy vám dojde, že je to ten kluk z Kick-Ass a vaše imaginární erekce udělá "lol, nope" a odejde do vzdálených lovišť.*

Budete ho milovat po prvních dvou minutách a znovu se projeví vaše trapná obsese psychopaty a sociopaty, která měla odeznít v průběhu vašeho dospívání, ale pořád je tady a jednou vás zabije (a vy si nebudete stěžovat).
Ale leze do postele v botech.

Jako u každého seriálu, ve kterém jde aspoň trochu o děj a ne o hromadu poslepovaných pseudointelektuálních vtipů, které z fyzikálních skript pásovci vytrhávají a finální formě se říká The Big Bang Theory, první tři díly vůbec nebudete tušit, o co jde. Pak to sice taky nebudete vědět, ale zvyknete si.

Kdo je ten chlap? Proč je na něj ta baba nasraná? Co je tohle za barák? Co tu holku žere? Kolik let je tý zrzce? Proč jsou všichni magoři? Proč to nikdo nesolí? WTF? WTF?? WTFFFF??!!!

Mimochodem, poznatek: Všechny hostující postavy vypadají jako cast Supernatural. Mému přesvědčení, že všichni Američani vypadají stejně, to moc nepomáhá.

Schéma seriálu je plné flashbacků a scén o kterých si nemůžete být jisti, jestli jsou skutečné, nebo jde jen o halucinaci. V domě je přes dvacet lidí s proměnlivou životností a seriál má jen třináct dílů na zmapování jejich osudů, takže je pochopitelné, že ve výsledku bude trochu chaos.

Fandom nestojí za řeč. Čtyři povídky z dvaceti jsou M/M a zbytek hetero, což je jedna z největších záhad vesmíru; Proč lidé píšou porno na věci, jako je 50 Shades of Grey? Vážně, čtyřicet procent celkové stopáže seriálu tvoří nepotřebné sexuální scény a někdo na to ještě napíše další porno. Sledujte AHS! We have vintage lesbians!

Naproti tomu každá potencionálně homoerotická scéna končí pěstí do obličeje. Z osobní zkušenosti doporučuji uvědomit si, ještě před tím, než začnete seriál sledovat, že můžete milovat Tatea, jak chcete, ale Materiál s ním nenajdete ani na černém trhu. Tiše pláče v koutě: I need you or gay porn with you, I don't want too much!

Seriál má dvě série – celkem 25 dílů po 40-50ti minutách. Každá řada je o něčem jiném a tohle je hrubý náčrt té první. Pokud jste ještě s AHS neměli tu čest a máte čas, podívejte se. A pokud čas nemáte, podívejte se stejně, kvůli Tateovi, protože já vím, že máte rádi maniaky.

*Ale stejně se vrátí.

Krvavá komnata

Konečně se mi po třech letech hledání, podařilo sehnat knížku od Angely Carter. Sice jsem chtěla jinou a získala jsem jen její povídky, ale i tak je to úspěch. Carterová totiž patří mezi ty autory, o kterých nikdo nikdy neslyšel. Minimálně ne v našich končinách. Pokud ji chcete sehnat, musíte se obrátit na knihovny anglosaské literatury, a ohánět se studiem anglistiky, lingvistiky, nebo něčeho podobného.
Patří do vysokoškolských osnov, protože její knížky jsou příkladem magického realismu, což sice krásný, ale poměrně ohrožený druh příběhů. Před časem byl prohlášen za vyhynutý, ale při dobrém hledání, můžete narazit na známky jeho činnosti.

Krvavá komnata
Angela Carter

"Chtěla bych se ohromně zmenšit, abys mě mohl spolknout jako ty královny v pohádkách, které počnou,
když spolknou zrnko obilí, nebo sezamové semínko.
Pak bych se mohla uhnízdit v tvém těle a ty bys mně v sobě nosil a přivedl na svět."

Krvavá komnata je soubor povídek Angely Carter a patří k jejím nejznámějším knihám, protože – jen tak mimochodem - jde o jedinou její dostupnou knihu na Moravě.

Najdete v ní všeobecně temné příběhy, plné starých pověr a pranostik, které se v dnešní době už od nikoho nedozvíte, pokud se nedíváte na Supernatural.
Sama Carterová se brání tomu, že by psala pohádky pro dospělé. Protože pohádky byly původně pro dospělé, pak se přepsaly pro děti, a jen lama by ten proces zase vracela, že ano. Ona se ve svých příbězích pouze nechává inspirovat všeobecně známými příběhy, a žádné nejsou známější, než ty pohádkové.
Výsledkem jsou příběhy na pomezí fantasy a céčkové pornografie 90tých let s Karkulkou v hlavní roli.

Valná většina povídek se týká žen. A to velmi silných, neohrožených, nebo aspoň zvrácených žen, protože Angela Carter byla feministka. Většina příběhů končí tím, že se hlavní hrdinka zachrání sama, případně ji zachrání její matka. Pokud by někdo točil film, na motivy Krvavé komnaty, doporučuji do role milence obsadit McAvoye. (Protože ten hraje ženským druhý housle v každým filmu.)

Pokud nejste úplně retardovaný čtenář, všimnete si, že Carterová má obsesi (kromě té, zahrnující underage děvčata) na vlkodlaky. Kdyby se narodila o pár let později, konkrétně mezi lety 1990-2000, nepochybně bychom ji potkávali na Ao3 a různých kink meme, pod tagem "werewolf AU".
Pokud jste fandové těch temných, syrových vlčích historek, plných sexy poetických narážek na zvířecí kopulaci, z Carterky se štěstím zblázníte.

Podle jejích povídek byl v roce 84 natočen film Společenství vlků (The Company of Wolves), na který jsem původně chtěla psát recenzi, ale výsledek vypadal asi takhle:

OBŘÍ WTF
na motivy příběhů A. Carter

Le náctiletá borka spí v posteli.
Alenka v králičí díře.
Alenku roztrhají vlci. Yo.
Suddenly středověk. Yooo.
Random baba, co si vzala vlkodlaka. Yoooooo!
BOREC SI SERVAL KŮŽI! YOOOO!
TU UNDERAGE HOLKU BALÍ UNDERAGE VODNÁŘ!
YOOOOOOOOO!
UTEČ DO LESA, TY KRÁVO, JE TO VODNÁŘ!!!!
NE! NECHOĎ Z CESTY, JE TAM VLK!
YOOOOOOOOOOOOO!
BORKA JE PROMĚNILA NA VLKY!
YOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!!!!!!!!!!
A TA KRÁVA JDE DO LESA!
YOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!!!!!!!!!!!!!
TEN VLK JI SNAD SVÁDÍ! YOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!!!!!!!!!
ALE TÝ HOLCE JE TAK 13, PROBOHA! YOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!!!!!!!
VLK SEŽRAL BABIČKU!  YOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!!!!!!!!!!!!
A TEĎ CHCE OJET KARKULKU! YOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
NAHÁ BORKA VE STUDNI! YOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
NEMÁM TUŠENÍ CO SE DĚJE!!!! YOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
OOOOOOOOOOOOOOOOOOO!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
NAJEDNOU TITULKY! YOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Ne, vážně, doporučuju ten film, protože je to takovej mindfuck, že se dá srovnat jen se žhavým myšlenkovým sexem s profesorem X.
Nakonec, jako bonus pro trpělivé čtenáře, opsala jsem jednu povídku.
Oh, já jsem rebel.
Takže si to přečtěte, než mě popraví za pirátství.

Sněhulka
          Zimní slunovrat – neústupný, neposkvrněný. Hrabě s chotí si vyjeli, on na šedé klisně, ona na černé, zahalená do třpytivých kožešin z černých lišek, na nohou
          Vysoké, černé holínky s šarlatovými podpatky a ostruhami. Na napadaný sníh padal čerstvý sníh, a když ustal, všude bylo bílo. "Kéž bych měl děvče bílé jak sníh," řekl hrabě. Jedou dál. Přijedou k díře ve sněhu, a v té díře je krev. Hrabě praví: "Kéž bych měl děvče rudé jak krev." Jedou dál a na holé větvi sedí havran. "Kéž bych měl děvče černé jak peří toho ptáka."
          Jakmile ten popis dořekl, děvče stálo u cesty, pleť mělo bílou, rty rudé, vlasy černé a bylo dočista nahé. Bylo dítětem jeho touhy a hraběnka je nenáviděla. Hrabě dívku zvedl a posadil pře sebe do sedla, ale hraběnka myslela jen na jedno: jak se jí zbavím?
          Hraběnka upustila do sněhu rukavici a řekla dívce, aby slezla a hledala ji. Hodlala odcválat a nechat ji tam, ale hrabě řekl: "Koupím ti jiné rukavice." V tu chvíli kožešiny odskočili z hraběnčiných ramen a ovinuly se kolem obnažené dívky. Pak hraběnka hodila svou diamantovou brož do díry v zamrzlém rybníce. "Skoč tam a vylov mi ji," řekla a myslela, že dívka utone. Ale hrabě řekl: "Copak je ryba, aby plavala v takové zimě?" Vtom hraběnce sklouzly holínky z nohou a navlékly se na dívčiny nohy. Teď byla hraběnka nahonahá a dívka v kožešinách a holínkách, až se hraběti choti zželelo. Přijeli k růžovému keři, byl samý květ. "Utrhni mi růži," řekla hraběnka dívce. "Tohle ti upřít nemohu," pravil hrabě. Dívka tedy utrhne růži, píchne se do prstu o trn, krvácí, vykřikne, padne k zemi.       
          Plačící hrabě slezl z koně, rozepjal si jezdecké kalhoty a vrazil do mrtvé dívky svůj možný úd. Hraběnka přitáhla vzpínající se klisně uzdu a úkosem jej pozorovala. Brzy byl hotov.
          Pak dívka začala tát. Za chvíli z ní zbylo jen pírko, jaké mohl vytrousit pták, krvavá skvrna, která ve sněhu mohla zůstat po liščí kořisti, a růže, kterou utrhla z keře. Hraběnka bylo opět oblečená. Protáhlou dlaní si pohladila kožešiny. Hrabě zvedl růži, uklonil se své choti a růži jí podal. Dotkla se jí a upustila ji.
          "Kouše," Řekla.

- Krvavá komnata, Angela Carter

Hard Candy

Zjistila jsem, že mi tady vážně chybí spousta článků. Takže dotatečná revize jednoho z mých předchozích zvěrstev, které se ztratilo při přesunu blogu.
Kdyby někdo z vás třeba zapomněl na film, kde Elen Page uřízla chlapovi koule.