Wilde (1997)

        Defaultně jsem o tom nechtěla psát, ale pak mi došlo, že když to neudělám, zanevřu na samotnou podstatu tohoto blogu. Když nenapíšu článek o sto let staré gay story já, tak kdo? Od čeho jiného tenhle blog vlastně je? Co kdyby to někomu uniklo, stejně jako mně?

        Vlastně nevím, jak jsem se k tomuhle filmu dostala. Nějak jsem kalila a probudila jsem se v krabicích od pizzy, se svými třemi výtisky Doriana Graye nalepenýma na různých místech a Třemi procesy s Oscarem Wildem v obličeji a vzpomněla si, že toho chlapa vlastně strašně žeru. Tak jsem si stěžovala známému, že životně potřebuju, aby lidi přestali točit shistký adaptace Doriana Graye a udělali rockovej muzikál o Oscaru Wildovi. Kde mu sólo napíše Terrance Zdunich. A refrén bude "Why is everybody here an uncultured swine but me." Nemám si totiž co broukat při přednášení.
Můj známý byl mírně pobaven a doporučil mi film z roku 1997, překvapený tím, že ho neznám. Musím uznat, že fakt, že jsem tenhle film neviděla už před tisícem let, je asi největší chyba mého života.

        Film zachycuje nejslavnější období Oscara Wilda, jeho divadelní kariéru, jeho fakt dobré vlasy, jeho vztah s Lordem Bosiem Douglasem, hanebným bastardem, a nakonec i jeho sociální pád a uvěznění, kterým byl potrestán za to, že nemyslel hlavou, ale poklopcem.
Do role Wilda vybrali Britoši nejpovolanějšího člověka na světě, jediného muže, který miluje Oscara Wilda více, než Oscar Wilde miloval sebe - Stephena Frye a jeho fatální omyl hraje tehdy mladičký Jude Law.
Zapomeňte na koncept femme fatale, Jude Law by s jeho krásnou tvářičku stejně tak dobře mohl být sériový vrah, Antikrist, Joffrey Baratheon a pořád by rituální sebevražda v jeho jméně vypadala jako maličkost. Zelenej ječmen chutná dobře, když se Jude Law usmívá. Celé je to neskutečně frustrující, protože jedna věc je poslouchat o životě Oscara Wilda s mírnými výpadky pozornosti, druhá věc je, vidět jak moc zamilovaný idiot to byl. Rozum, Wilde, kdes ho nechal? 

Raise your hand if you have ever been personally victimized by Wilde choosing Bossie Douglas, the filthy bastard, over Robbie.

        Největším hříchem, kterého se v mé výchově mí rodiče dopustili, nebyla implikace, že pokud chci vidět film s gay tématikou jsem úchyl, ale to, že mě přesvědčili, že před Zkrocenou Horou žádný takový film vlastně nebyl natočen. Nikdy by mě nenapadlo hledat nějaký poklad v kinematografii devadesátek, takže bych v průběhu sledování za normálních okolností brečela nadšením. Díky bohu za zánět slzných kanálků, nejsem v současnosti schopna produkovat vlastní slzy, takže jsem si zachovala tvář. Tenhle film je požehnání. Má to všechno, co miluji. Historickou přesnost, nekonvenční romantickou zápletku a Oscara Wilda. Je to nevlezlá tragicky romantická story o zelených karafiátech a absurdní moci, kterou měl mladý rozmazlený spratek nad dospělým mužem. Takhle promítnuto, rychle za sebou, má životní příběh Oscara Wilda určitý nádech cynismu, který by se mu určitě líbil.
Kdyby na konci nebyl happy ending, asi by mě to zlomilo.

Film si musíte pustit z následujících důvodů:

Je tam Oscar Wilde

Je tam Oscar Wilde

Je tam Stephen Fry jako Oscar Wilde

Jude Law je Bosie a ačkoliv to pořád byla hovadina, že ano Oscare, chápete to

Dobře se u toho plete

• pokud tam zrovna není sex scéna s Bossiem, protože pak hrozí, že si omylem, v rozptýlení, bodnete jehlici do oka

Na přednášce se mě někdo zeptal, co je to OTP.

Tohle je OTP.

        Všichni jsme měli Oscar Wilde období. Je to jev, který vás nejčastěji postihne na střední škole, protože co si budeme povídat, Oscar Wilde je definice swagu. Po světě pravděpodobně už nikdy nechodil žádný člověk, který by byl tak strašně done se všemi sociálními konvencemi, jako Wilde. I když jste se narodili z plivance Chucka Norrise, ve volném čase ovládáte Sčítání otaku hned ze třech fiktivních profilů a jednou jste for lulz rozpoutali občanskou válku v jedné rozvojové zemi, váš level sarkasmu pořád nedosáhl Oscara Wilda.
        Někteří z nerdů časem zapomněli na to, proč je Wilde tak super. Byli ve svém dekadentním období omezeni nedostatkem internetových zdrojů, nebo neznali privilegium angličtiny. Je na čase si to připomenout.

Bonus pro zvídavé čtenáře: Tady je povídka bez které jste sice do teď žili, ale jakmile ji uvidíte, nebudete chápat jak.

Tady je povídka, kde Oscar Wilde píše filly na kink meme Sherlocka Holmese.

A příště si řekneme, co dělal Christopher Marlowe v zákulisí divadla.
Začínám být didaktická. Kontroluji seznam literatury na konci porna.
Edit: Zapoměla jsem na nejdůležitější odkaz a to na Prevíta, protože aktivně podporuji restoraci klasického slashe a jeho nárvat do Českých zemí. A také chci najít a vzít si onoho Prevíta, který to píše. Sice nejsem reinkarnovaný viktoriánský básník a do negližé se většinou nevlezu, ale jsem ochotná autora povídky milovat a smažit mu vajíčka.